TV z druhé ruky - problematika reklamací

[Yamer]

Narazili jsme na zajímavou věc, která nepatřila do vlákna, kde na ni přišla řeč. Pokračování tedy zde.

Otázka zní - jak je to vlastně reálně v České Republice s TV koupenými z druhé ruky?

Zakonna zaruka sa vztahuje na vyrobok, nie na majitela. Jasne ze plati stale aj ked by si bol 330-ty majitel. Navyse pri reklamacii nikto-nikde nechce tvoje meno. Ani nemaju pravo nieco take ziadat.

Ad "záruka se vztahuje na výrobek": můžete někdo doložit zdroj, že by nyní takový zákon platil? Nevím tedy, jak to bylo před NOZ (nový občanský zákoník), ale o současné situaci je například tento článek od povolaných:

https://www.dtest.cz/clanek-5870/zbozi- ... verte-tomu

Tj. kupní smlouva se (samozřejmě) týká konkrétního výrobku, ale vzniká opravdu jen mezi kupujícím a prodávajícím. Což (samozřejmě) nevylučuje možnost dalších ujednání nad rámec toho, co striktně předepisuje zákon. Takže jak to je? Sám nevím, napadá mě:

Možná, že výrobce/prodejce třeba i poskytuje právně vymahatelnou "smluvní záruku" (tj. nad rámec požadavků zákona) skutečně na zboží jako takové, jak píšeš, bez ohledu na případný přeprodej zboží někomu dalšímu.

Může též být, že to tak, jak píšeš, dělá záruční servis ze zcela praktických důvodů - např. nechce zbytečně prudit zákazníky, přestože se k tomu písemně smluvně nikde a nikdy NEzavázal. A tedy bych to jako zákazník asi nemohl právně vymoci, ale na druhou stranu, mám velmi vysokou šanci, že zboží vyreklamuju.

Vratenie penazi je samozrejme uz vec ina. Zalezi ale samozrejme kde to bolo kupovane. V kamennej predajni nakupujes anonymne, tak tam nemaju ako zistit komu vracaju peniaze.

Ad "vrácení peněz při uznání reklamace": no, právě, ale spousta lidí kupuje zboží v eshopech na jméno, nebo dokonce nadiktuje své jméno v kamenné prodejně pod vidinou registrace a získání nějakých výhod apod. - jméno kupujícího může být klidně i na účtence z Electroworldu, sám jsem takové zboží z druhé ruky koupil a kdyby se porouchalo, a Electroworld by nejspíš řekl "vrátíme peníze, ale kupci", nezbude mi, než se obrátit na původního majitele, nabídnout mu podíl a doufat, že není např. dlouhodobě v zahraničí a že mu ty peníze budou stát za to, jít spolu se mnou tu reklamaci dořešit.

[Ryan Giggs]

Ad "záruka se vztahuje na výrobek": můžete někdo doložit zdroj, že by nyní takový zákon platil? Nevím tedy, jak to bylo před NOZ (nový občanský zákoník), ale o současné situaci je například tento článek od povolaných:

Zdroj maš predsa samotny zakon. Veď si ho treba prečitať. A netreba ti ani experta na pravo, stači sedliacky rozum.

Sice sa tam piše, že ide o dohodu medzi predavajucim a kupujucim, ale zakon nikde nedefinuje, kto ten kupujuci je a zaroveň sa nikde nepiše, že sa musiš nejakym spôsobom identifikovať pri RMA. Nejaky identifikačny doklad pri reklamacii od teba ani nemaju pravo žiadať. Čiže to môže reklamovať uplne ktokoľvek ak ma potrebne doklady od vyrobku nutne k reklamacii.

Situacia pri nakupe cez net a naslednom vrateni peňazi už je o niečom uplne inom. Tam maš kupcu identifikovaneho a obchod nemôže vratiť peniaze niekomu inemu, kedže tam už do hry vstupuje osobny učet. Keby si to ale kupoval v predajni a nasledne po reklamacii vracali peniaze, tak tam tiež je jedno kto si, kedže nemaju ako vedieť kto to kupoval.

Čiže ta situacia, ktorej sa "bojiš", plati iba v jedinom pripade. Nakup v eshope-vratenie peňazi. Vo všetkych ostatnych pripadoch, obchod-reklamacia/obchod-vratenie peňazi/eshop-reklamacia ťa nemaju ako identifikovať či tovar kupovala rovnaka osoba ako ho reklamovala.

[EKKAR]

Identifikovat tě můžou, pokud platíš bezhotovostně. Každopádně platí to, že reklamaci v kamenným krámě nebo přímo ve značkovým servisu může uplatnit každej, kdo předloží platnej kupní doklad - kterým je buď účtenka z obchodu, nebo obchodníkem potvrzenej Záruční list. Při nákupu přes net může reklamaci vyřizovat jiná osoba, ale musí jednat z pověření kupujícího, kterej je identifikovanej na objednávce a potvrzení o převzetí.

Í-šopy ale většinou odmítají komunikovat na jinou elektronickou adresu, než která je uvedená v objednávce a občas je nutno jim při takovým zastupování VELICE DŮRAZNĚ PŘIPOMENOUT, že právně může člověka včetně elektronický komunikace zastupovat kterejkoliv jinej plnoletej občan, pověřenej danou osobou prostřednictvím udělení plný moci - s výjimkou zastupování před soudem VE VĚCI TRESTNÍHO PRÁVA na to není potřeba mít advokátský zkoušky a příslušnost k advokátský komoře. Lidi fungující na reklamačních odděleních tohle většinou odmítají akceptovat, přesto to ze zákona možný je - protože například u osob neplnoletejch nebo nesvéprávnejch to přímo zákon nařizuje tzv. "zákonnýmu zástupci" respektive "poručníkovi". Osoba plnoletá a svéprávná tak může udělením plný moci pověřit svým zastoupením jinou plnoletou osobu - třeba z důvodů zdravotních, pracovních nebo studijních atd.

[Yamer]

Ad EKKAR:

"Každopádně platí to, že reklamaci v kamenným krámě nebo přímo ve značkovým servisu může uplatnit každej, kdo předloží platnej kupní doklad - kterým je buď účtenka z obchodu, nebo obchodníkem potvrzenej Záruční list."

Já přece netvrdím, že to tak v praxi nefunguje. Podobně jako u Ryana ale Tvá odpověď také neobsahuje žádný konkrétní odkaz na něco, co by dokládalo právní stav těch věcí, jak jsem nastínil výše. Jinými slovy, když mi u reklamace řeknou, že budou jednat s kupcem, s kterým byla uzavřena kupní smlouva, ale ne se mnou, tak já se nemám na co konrétního odvolat, nebo ano?

(Pro šťouraly - samozřejmě se už NEbavím o případu, kdy účtenka je anonymní.)

[dropadred]

Krátka odpoveď je áno, v podstate oficiálne predajca nemusí prijať reklamáciu od osoby inej ako tej, ktorá tovar kúpila (znovu, záleží na spôsobe, ak k tomu nebol dodací list alebo to nebol čisto len bloček, tak sa to nedá dokázať), avšak "nemusí" je kľúčové slovo - je dobré sa informovať u daného obchodu.

Oficiálne to ale vieš poistiť splnomocnením (potvrdené notárom)
https://www.dtest.cz/nejcastejsi-proble ... -zaruce/18 .

V dnešnej dobe predajcovia ukazujú karty, ak ti povie, že ti to nezreklamujú, tak od toho predajcu dať ruky preč celkovo, pretože to je niekto, kto sa len drží posledného zákonu a robiť minimum v dnešnej dobe nestačí. Napríklad taká Alza - absolútne žiaden problém; prídeš, nadiktuješ nové údaje (ak posielaš poštou, tak do listu uvedieš už aj číslo účtu pre prípad dobropisu) a je to vybavené, ak bude dobropis, tak prídeš a dáš im číslo účtu.

A rovnako na margo toho vyššieho, ak predajca je v tomto zozname
https://www.coi.cz/pro-spotrebitele/rizikove-e-shopy/
tak rovnako ruky preč a vôbec neriešiť.

[EKKAR]

Ad EKKAR:

"Každopádně platí to, že reklamaci v kamenným krámě nebo přímo ve značkovým servisu může uplatnit každej, kdo předloží platnej kupní doklad - kterým je buď účtenka z obchodu, nebo obchodníkem potvrzenej Záruční list."

Já přece netvrdím, že to tak v praxi nefunguje. Podobně jako u Ryana ale Tvá odpověď také neobsahuje žádný konkrétní odkaz na něco, co by dokládalo právní stav těch věcí, jak jsem nastínil výše. Jinými slovy, když mi u reklamace řeknou, že budou jednat s kupcem, s kterým byla uzavřena kupní smlouva, ale ne se mnou, tak já se nemám na co konrétního odvolat, nebo ano?

(Pro šťouraly - samozřejmě se už NEbavím o případu, kdy účtenka je anonymní.)

Pokud máš v ruce PLATNEJ KUPNÍ DOKLAD = ÚČTENKU nebo ZÁRUČNÍ LIST, jseš ten, kdo je pro reklamaci relevantní. Kupní doklad tě opravňuje k zahájení reklamace. Neplatí to v případech, kdy jsou koupě speciální - třeba zbraně, který kupuje člověk přímo na základě vlastnictví povolení držet zbraň - taky ji nemůže reklamovat člověk bez povolení, ale to se elektroniky netýká, takže platí to co jsem napsal vejš - PLATNEJ KUPNÍ DOKLAD je to, co "bere" - obchodníka vůbec nemá co zajímat, kdo předmětný zboží skutečně kupoval nebo platil.

[Yamer]

Zdroj?

[MgX]

Při kupní smlouvě na zboží, které je ještě v záruce, ale kupuješ ho od nějakého koncového zákazníka, můžete, dle mého názoru, sepsat dohodu, že v případě reklamace budeš tuto řešit Ty přímo s prodejcem/servisem a Ty určíš, kam peníze půjdou. K dokumentu by ale bylo vhodné sepsat plnou moc, která Tě k výše uvedenému opravňuje.

[Ryan Giggs]

Identifikovat tě můžou, pokud platíš bezhotovostně.

Nemôžu. Pri RMA nema pravo od teba žiadať doklad totožnosti.

Zdroj?

Aky zdroj? Veď to čo ti zvyraznil červenou je uplne logicke, a v praxi bežene. Na to ti netreba zdroj.
A ak nutne nejaky potrebuješ, tak som ťa odkazal na zakon. Tam sa nikde nepiše, že sa musiš pri RMA identifikovať, alebo že predajca ma pravo od teba to žiadať.
Stale sa motaš na mieste, pritom je to uplne jasne.

[Yamer]

Ryane, já jsem se ale právě ptal na něco trochu jiného. Někteří se k tomu už vyjádřili, za což všem moc děkuji.

Chápu, že se Ti to možná zdá jako dotaz o ničem, ale směřoval k tomu, je-li ta praxe, že TV úspěšně vyreklamuje a odnese si opravenou zpět i "nekupující" člověk (třetí osoba), jen zvyklost, nebo má-li nějaký konkrétní právní základ, který si člověk může opravdu osobně ověřit v nějakém konkrétním zdroji, dřív, než si koupí na inzerát telku třeba za 25 tisíc. Aby měl jistotu, že vyhraje klidně i u soudu, když to v případě sporu nepůjde jinak.

Např. v reklamačním řádu Alzy se, čtu-li správně, píše vždy o "kupujícím", což je ale přece ten, kdo si zboží koupil od Alzy. Doklad totožnosti mohou žádat při převzetí:

"Při výdeji zboží či proplacení dobropisu v hotovosti po vyřízení reklamace je kupující povinen předložit doklad, na základě kterého byla věc přijata do reklamace, a musí prokázat svoji totožnost platným dokladem totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas), a to za účelem předcházení vzniku škod a zamezení legalizace výnosů pocházející z trestné činnosti."

A taky tam jsou lahůdky typu:

"V případě, že má kupující plnou registraci (jméno, příjmení, adresa a kontaktní email) Alza bude v rámci uznané reklamace po vystavení dobropisu (opravného daňového dokladu) vracet dobropisovanou částku prostřednictvím speciálních dárkových poukazů (Alza Kredit), které lze využít dle podmínek služby Alza Kredit, s čímž kupující uzavřením kupní smlouvy vyslovuje souhlas."

Koupí produktu u Alzy člověk souhlasí s jejich reklamačním řádem...

[MgX]

Ale reklamační řád žádné společnosti, nesmí odporovat zákonu.

[Yamer]

To je fakt... Mnou citovana "lahudka" mozna bude prave ten pripad.

Co se ale tyce prokazani totoznosti, tak si nemyslim, ze by to zakon neumoznoval, mel jsem za to, ze to neni nic proti nicemu. Na poste mi asi taky nevydaji balik jen tak, pokud me neznaji.

[MgX]

Vždy jde o zavedený systém určité společnosti. A jak jsem napsal... platí, že pokud kupuješ věc v záruce, ale z druhé ruky, měl by ses zabezpečit právě adekvátně sepsanou smlouvou, popřípadě plnou mocí pro tuto situaci.

Však si zkus zavolat na linku dTestu - linku pro dotazy spotřebitelů. Polož tento dotaz, uvidíš, co Ti řeknou. Výsledek nám můžeš sepsat.

[Yamer]

Dobry napad, diky.

[EKKAR]

Při koupi věci v záruce by mělo bejt samozřejmostí od prodávajíciho doložit tuto záruku buď účtenkou = kupním dokladem, nebo vyplněným záručním listem. Jedině tak jde "prodat zboží se zbytkem záruky" = tu záruku musí jít doložit. Pokud to je od zásilkáče, tak se převod vlastnictví prokazuje oboustranně podepsanou kupní smlouvou - a u ní zase Občanskej Zákoník říká, že pokud je oboustranně podepsaná, je platná i kdyby byla napsaná husím brkem na balicím papíru, zákon ji akceptuje. APŘES TO NEJEDE VLAK, NĚJAKÁ ALZA SE SVÝM ZELENÝM UJEČENÝM CHRCHLEM SI MŮŽE SKOČIT DO ZDI!!!!!!