Vzhledem k tomu že jsem v tour byl poslední a v pátek jsem posílal přehrávače zpátky Mrazíkovi tak je na mě abych sepsal nějaké ty dojmy. Moc času na to nebylo tak to smolim kde se dá třeba v práci nebo když smolim
Prvně jsem poslouchal spíše z rána jak jsem měl volno když přítelkyně spala a já si dělal prvotní dojmy. Sem tam jsem na zkušenou vzal každý z nich ven na procházku do kapsy abych zkusil komfort používání venku on the go. Nejčastěji jsem tasil alba Fleetwood Mac - tango in the night, Weval - Weval, Down to the Bone - Dig it a Peter Gabriel - So. Poslouchal jsem jen na Dunu dn2000. Vyznačují se zvukem s lehkým večkem a lehce zvýrazněnym subbassem. Mají vcelku obstojny prostor a hlavně skvělou separaci na svou cenu. Jediná věc co mi u nich vadí že skoro na všem šumí.
Jak jsem se s chutí pustil do poslouchání tak jsem postupně zjišťoval že se shodují s tim co tu psali ostatní a dokonce mě v tom utvrdil Michal s kterým jsem dal sraz a dal si vcelku práci s tím aby popsal rozdíl u jednotlivých přehrávačů a myslím že jsme se docela shodli v tom že xunsound je takový nijaky X 10 nemá zas tolik navrch oproti x3 a že wallnut je za ty prachy zvukový zázrak ale ne zas tak moc použitelný přehrávač. Říkali jsme si pro koho by byl vhodný a shodli jsme se že by mohl být pro začínající HiFisty kteří nechcou cpát majlant do různých drahých hajendu. Pak mě ještě napadlo kdyby ubrali tlačítka a nechali tam jen jedno a udělali by nápisy v 24k zlaté barvě a cenu 1000$ tak by byl vhodný pro hipstery
Druhý týden jsem přehrávačum dal druhé zkušební kolo a poslouchal po večerech než jsem šel spát kdy na to byl největší klid a to jsem asi udělal nejlépe. Každý den jsem zkoušel na max jeden přehrávač a porovnával s mou X5 a poslední den jsem je porovnával mezi sebou.
První den jsem poslouchal xunsound který asi jak se zdá je asi z těch tří nejslabší. Přehrávač se mi vzhledově vcelku libil, ovládání už tolik ne. Tlačítka jsou vcelku tvrdá a když je přehrávač v kapse tak se mačkaji vcelku špatně ale to je o grifu. Přehrávání od zapnutí je skoro okamžité a moc nastavování zde není.
Přehrávač jako tak má trochu deku na středech a výškách ale co mě zaujalo nejvíce má krásně prokresleny prostor a skvělou separaci. Líbila se mi hlavně hloubka prostoru ale to vše bylo až po delším poslechu a člověk si toho hned nevšimne proto se každému zda přehrávač jako tak zvukově slabý. Má sice měkčí podání a méně detailu třeba než x10 ale jako tak oceňuji ten prostor čímž mě nadchl. Zajímalo by mě jak zni ty druhé obvody co se dají vyměnit. Kdyby to přidalo trochu výšek tak by to byl vcelku výborný přehrávač. Navíc šumí méně než x10 a má Fiio x5.
Druhý den jsem se věnoval Xduoo X10 které si získalo oblibu díky svému neutrálnímu přednesu ale u mě už tolik ne. Přehrávač má jako tak vcelku dost detailu a pevné spodky ale něco mi tam chybí. Chyběla mi trochu hloubka prostoru. Přehrávač se spíše snaží hrát do šířky než do hloubky což je škoda protože přednes i přes svou mdlost je více než dobrý. Mezi přehrávači jsem přehazoval a zkoušel různé věci od Fleetwood Mac či Petra Gabriela a vždy byl prospěch ze strany prostoru u xunsoundu a vůdčí detailu u x10. Poslouchat mě bavilo více spíše na xun už jen kvůli te separaci kterou má x10 slabší. Jedná z věcí co se mi líbila byl komfort používání. Tlačítka měla skvělý stisk a v menu se pohybovalo vcelku rychle a intuitivně. Škoda že přehrávač neumí shuffle z obou karet naráz ale to je taková drobnost na kterou jsem zvyklý z X5. Šum zde byl místy trochu více ale to bude asi taky tím že přehrávač má více výšek než xunsound. Mezi skladbami bylo šumu tak skoro na stejno.
Teď se dostávám k rozporuplnému přehrávači za pár dolarů. Není na něm skoro nic. 5 tlačítek, jeden on off přepínač a volume knob. Ze začátku jsem si říkal že ona absence displeje nebude vůbec vadit ale s postupným seznamováním se s ovládáním jsem si řekl že minimálně nějaký základ tam být mohl. Přehrávač divně reaguje na přepínání složek kdy oznámí next folder ( spíše to zní jako neft folfr
a složka se ne přepne a hraje od znovu stejná skladba. Později jsem přišel na to že se musí next folder potvrdit ještě jedním klikem ale nešlo to pokaždé protože jsem to třeba udělal moc pomalu. Celou dobu jsem jel na shuffle což mi dávalo u tohoto přehrávače smysl a na nějaké poslouchání alb to moc není. Kapitola sama o sobě jsou přednastavené equalizery. První je na nebo tak nějak ten zněl mdle bez výšek pak fo/ro/MO nějak tak ten už se dal poslouchat a byl vcelku neutrální třetímu jsem nerozuměl a ten zněl zahuhlaně pak ještě classic ten zněl tence a světle a nejlepší jazz který přidal na razanci, basu a výškách. Pane jo ten zvuk!! Líbí se mi jak přehrávač nafukuje prostor
líbí se mi jak má krásnou dynamiku a úderný bass na jazz nastavení equalizeru. Líbí se mi jak se rychle zapne a jak bez lupani a okamžitě přepíná skladby ale hlavně co se mi líbilo nejvíce je že s dunu nešuměl. Zvukově je to za tu cenu třída. Kam se hrabou nějaké clipy či ipody. Není to sice ten nejčistší a přednes ale za tu cenu ta separace, prostor a vcelku obstojny detail tomu se nic jen tak nevyrovná.
Každý přehrávač jsem podrobil testu jestli se mi více líbí zvukově než mě fiio x5 a povedlo se to jen Wallnutu. On jediný dokázal to že když jsem je prohodil tak se mi fiio kvůli svým výraznějším výškam nechtělo poslouchat a chyběla mi tam hloubka prostoru. Jediné v čem jej fiio předčilo byl detail. Druhý který bych ještě bral byl xunsound ale ten měl takovou tu deku. Škoda toho ten se mi zdal technický hodně dobrý. X10 mě nadchla nejméně a možná v tomhle případě by stačila i x3 a ušetřilo by se. Trhá mi rukama a klidně bych si ořech objednal ale bojím se že jej budu poslouchat více než x5 což by mě mrzelo. V práci by se uživil s nějakou 32gb kartou.
Sorry za trochu chaotické vyjádření a možná sem tam chybku ale to jsem celý já.