Uvažuji o koupi nějakých lepších sluchátek (ted mam Porty). Trošku jsem si o tom přečetl, a občas se oběvují poznámky, že sluchátkový zesilovač může zlepšit podání zvuku (poskytnout větší výkon) a že se hodí k vybuzení sluchátek s vyšší impedancí (jako jsou K 701/HD650).
Má o něm ale smysl vůbec uvažovat, když svoje současná sluchátka (KPP) používám na poměrně nízkou hlasitost (1% v nastavení v operačním systému a k tomu 25-30% v softwareovém přehrávači)?
Když hlasitost zvýším třeba 15ti násobně, tak to taky unesu, ale ne na poslech o moc delší než 2,5 hodiny (a více detailů taky neslyším, i takhle to stačí na nádechy zpěváka u některých live nahrávek).
O kolik jsou taková sluchátka tišší než KPP?
Může sluchátkový zesilovač podat lepší zvuk a přitom zanechat stejně hlasitou reprodukci (jako výstup přímo ze zvukové karty)?
P.S.: Zvuková karta je zatím externí SB Audigy 2 NX (asi bych v případě lepších sluchátek uvažoval taky o lepší).
Sluchátkový zesilovač pro tichý poslech
Moderátor: Moderátoři AVMania.cz
Stránka 1 z 1
od EKKAR 27. 6. 2009 12:10
Podívej - je to celé o vlastnosti, zvané CITLIVOST. Tu mají sluchátka (elektro-akustické měniče obecně, tedy i reproduktory) a tento parametr popisuje ve svém důsledku to, jak rychle a jak daleko se vychýlí membrána při přivedení nějakého normovaného signálu. Tedy že citlivější měniče hrají na stejně "silný" (elektricky) signál hlasitěji, než ty méně citlivé. KPP jsou příkladem citlivých měničů, protože jsou to sluchátka především na ven, lehká, určená k provozu za pohybu. I když jsou to (z těch "potrable" neboli dokonale přenosných) ty z lepší poloviny kvalitativního spektra, nějakou ultravysokou kvalitu hlavně co se týče linearity přenosu od nich očekávat nemůžeš. Důvodem je právě ta vysoká citlivost - už poměrně slabý (= málo zesílený) výstupní signál zvukovky je vybudí na poměrně vysoký akustický výkon - a tu je ten problém - pokud budeš pokračovat v zesilování, membrány měničů se od určité frekvence a určité hlasitosti nestihnou vracet a také (kvůli mechanické konstrukci) se nebudou schopné vychýlit dál než k nějakému dorazu.
Obecně řečeno - při pohybu membrány "ven" z mušle sluchátka (směrem dovnitř do ucha) se kmitací cívka vysouvá z mezery v magnetickém obvodu a tím i při neustálém růstu elektrické "síly" signálu klesá mechanická síla, působící na membránu - výkon se omezí a membrána prostě dál nevyjede.
V opačném směru sice k vysouvání cívky nedochází tak zřetelně, určitě ale membrána může narazit na konstrukci magnetického obvodu měniče, čímž zase může vznikat drnčení nebo jiné pazvuky.
Co je nejdůležitější - citlivé měniče k těmto mechanicko-konstrukčním mezím vybuzení dospějí dříve, než měniče méně citlivé a i když tyto meze budou dosahovány jen v krátkých špičkách výkonu, poslechově to značně ruší. A to nemluvím o tom, že ještě dosti daleko PŘED dosažením těchto konstrukčních mezí dochází ke zkreslování reprodukce vinou deformací jak formeru kmitací cívky, tak samotné membrány - prostě se nekontrolovatelně prostorově kroutí a bortí a při jistém výkonu je to už zkrátka slyšet. Zvýšení odolnosti celé měničové konstrukce vede zásadně přes dražší materiály - zvýšení pevnosti s sebou nese požadavky na menší hmotnost a přitom odolnost, což laciný materiál není schopen zajistit. I při použití exotických materiálů vede zvýšení pevnosti zároveň k nárůstu hmotnosti a hlavně setrvačnosti - což se rovná snížení citlivosti. Velmi kvalitní sluchátka s membránami z exotických kovů (titan) nebo neméně exotických plastů (aramidy, Mylar, Kevlar aj) mají nižší citlivost, která se kompenzuje mimo jiné i konstrukcí kmitací cívky. Pro dosažení potřebného akustického tlaku jsou k nim tedy potřebné přídavné zesilovače s vyšším výstupním napětím a případně i proudem, než jaké jsou schopné dodat běžné výstupní obvody zvukových karet a osobních přehrávačů.
A teď jsme u toho - k čemu Ti vlastně bude sluchátkový zesilovač. Osobně si myslím, že k Portám je zbytečný, protože KPP mají nízkou impedanci a velkou citlivost, takže zesilovače k nim netřeba. Jiná věc bodou sluchátka s impedancí vyšší a hlavně s menší citlivostí - tam se naopak za headphone amplifier přimlouvám. A je tu druhé úskalí - zda jsi natolik technicky zdatný, aby sis byl schopen "ubastlit" podle nějakého osvědčeného návodu ten sluchátkáč sám - anebo jsi na ruční práce dřevo a sluchátkáč si radši koupíš hotový, ať už tovární, nebo od někoho jiného udělaný. Na netu se válí krychlové metry nabídek obchodníků na prodej nejrůznější techniky a ani bastlíři nezahálejí - jsou to tuny návodů a stohy schémat, záleží jen na Tobě, jako cestu zvolíš...
Obecně řečeno - při pohybu membrány "ven" z mušle sluchátka (směrem dovnitř do ucha) se kmitací cívka vysouvá z mezery v magnetickém obvodu a tím i při neustálém růstu elektrické "síly" signálu klesá mechanická síla, působící na membránu - výkon se omezí a membrána prostě dál nevyjede.
V opačném směru sice k vysouvání cívky nedochází tak zřetelně, určitě ale membrána může narazit na konstrukci magnetického obvodu měniče, čímž zase může vznikat drnčení nebo jiné pazvuky.
Co je nejdůležitější - citlivé měniče k těmto mechanicko-konstrukčním mezím vybuzení dospějí dříve, než měniče méně citlivé a i když tyto meze budou dosahovány jen v krátkých špičkách výkonu, poslechově to značně ruší. A to nemluvím o tom, že ještě dosti daleko PŘED dosažením těchto konstrukčních mezí dochází ke zkreslování reprodukce vinou deformací jak formeru kmitací cívky, tak samotné membrány - prostě se nekontrolovatelně prostorově kroutí a bortí a při jistém výkonu je to už zkrátka slyšet. Zvýšení odolnosti celé měničové konstrukce vede zásadně přes dražší materiály - zvýšení pevnosti s sebou nese požadavky na menší hmotnost a přitom odolnost, což laciný materiál není schopen zajistit. I při použití exotických materiálů vede zvýšení pevnosti zároveň k nárůstu hmotnosti a hlavně setrvačnosti - což se rovná snížení citlivosti. Velmi kvalitní sluchátka s membránami z exotických kovů (titan) nebo neméně exotických plastů (aramidy, Mylar, Kevlar aj) mají nižší citlivost, která se kompenzuje mimo jiné i konstrukcí kmitací cívky. Pro dosažení potřebného akustického tlaku jsou k nim tedy potřebné přídavné zesilovače s vyšším výstupním napětím a případně i proudem, než jaké jsou schopné dodat běžné výstupní obvody zvukových karet a osobních přehrávačů.
A teď jsme u toho - k čemu Ti vlastně bude sluchátkový zesilovač. Osobně si myslím, že k Portám je zbytečný, protože KPP mají nízkou impedanci a velkou citlivost, takže zesilovače k nim netřeba. Jiná věc bodou sluchátka s impedancí vyšší a hlavně s menší citlivostí - tam se naopak za headphone amplifier přimlouvám. A je tu druhé úskalí - zda jsi natolik technicky zdatný, aby sis byl schopen "ubastlit" podle nějakého osvědčeného návodu ten sluchátkáč sám - anebo jsi na ruční práce dřevo a sluchátkáč si radši koupíš hotový, ať už tovární, nebo od někoho jiného udělaný. Na netu se válí krychlové metry nabídek obchodníků na prodej nejrůznější techniky a ani bastlíři nezahálejí - jsou to tuny návodů a stohy schémat, záleží jen na Tobě, jako cestu zvolíš...
je mi tady z toho na blití.
- EKKAR
- VIP uživatel
od sockoid 28. 6. 2009 08:16
Mam genie GTH-1 a jsem spokojeny. 
Odkud jsi? Neni problem ti ho pujcit (pokud bydlis někde tady) at vyzkousis co muzes ocekavat od sluchatkace. Troufnu si rict ze na cesky vyrobek (bohuzel se bezne neprodava) je to solidni kousek
Odkud jsi? Neni problem ti ho pujcit (pokud bydlis někde tady) at vyzkousis co muzes ocekavat od sluchatkace. Troufnu si rict ze na cesky vyrobek (bohuzel se bezne neprodava) je to solidni kousek
Sluchatkovy poslech : Denon ah-d2000, GTH-1
Hlasity poslech: onkyo SC-960, onkyo A-8690, onkyo 6870, onkyo 4711, onkyo avr410
Hlasity poslech: onkyo SC-960, onkyo A-8690, onkyo 6870, onkyo 4711, onkyo avr410
- sockoid
- Junior
od Denkez 29. 6. 2009 09:00
Základní v úvahách kolem sluchátkového zesilovače je, k čemu vlastně sluchátkový zesilovač slouží.
Běžně se sluchátkový výstup dělá prostřednictvím předřadného odporu (v lepším případě odporovým děličem) z výstupu výkonového zesilovače pro reproduktory. To není šťastné řešení z hlediska dobré reprodukce. Sluchátka jsou v podstatě miniaturní reproduktory a i ty by se měly napájet z tvrdého zdroje (viz koeficient tlumení). Nadto je zbytečné až nevhodné, aby se zvuk do sluchátek, které potřebují řádově desetiny W výkonu, zesiloval zesilovačem dimenzovaným a navrhovaným mnohdy na stovky W.
Běžně se sluchátkový výstup dělá prostřednictvím předřadného odporu (v lepším případě odporovým děličem) z výstupu výkonového zesilovače pro reproduktory. To není šťastné řešení z hlediska dobré reprodukce. Sluchátka jsou v podstatě miniaturní reproduktory a i ty by se měly napájet z tvrdého zdroje (viz koeficient tlumení). Nadto je zbytečné až nevhodné, aby se zvuk do sluchátek, které potřebují řádově desetiny W výkonu, zesiloval zesilovačem dimenzovaným a navrhovaným mnohdy na stovky W.
Pokud na nějakou otázku neznáme odpověď, ještě neznamená, že tato odpověď neexistuje.
- Denkez
- Pokročilý
od G_Vlk 2. 7. 2009 20:34
Děkuju za vysvětlení. Moc si cením Vašich odpovědí (mnohé mi vyjasnili a donutili víc přemýšlet ).
Asi půjdu cestou bastlení (už nějakou dobu se mi tu válí krabička tak akorat na něj). Je pravda, že se dá najít docela dost schémat.
Chtěl bych se proto ještě zeptat jestli máte s nějakým zapojením (kladnou) zkušenost (za odkaz budu vděčný)? Nerozhoduje složitost (a do rozumné úrovně) ani cena, spíš kvalitní výsledek.
Ještě jednou moc děkuju.
).Asi půjdu cestou bastlení (už nějakou dobu se mi tu válí krabička tak akorat na něj). Je pravda, že se dá najít docela dost schémat.
Chtěl bych se proto ještě zeptat jestli máte s nějakým zapojením (kladnou) zkušenost (za odkaz budu vděčný)? Nerozhoduje složitost (a do rozumné úrovně) ani cena, spíš kvalitní výsledek.
Ještě jednou moc děkuju.
- G_Vlk
- Kolemjdoucí
ja tě nemit 
Příspěvků: 8 • Stránka 1 z 1
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků