Napíšu jen takový krátký zamyšlení po mojí zkušenosti z poslední doby. Před nějakou dobou, cca před dvěma měsíci, jsem prodal repro, řekl bych zatraceně dost slušný repro. Plán byl a stále je pořídit ještě lepší repro. Ale celý to čeká na stěhování, ke kterýmu dojde až na podzim. Takže do tý doby jsem prostě na suchu.
Nicméně měl jsem poslední dobou čím dál tím větší absťák po poslechu hudby. Nedalo se to vydržet, tak jsem začal ze zoufalství poslouchat přes repráky z notebooku. A je to pecka. Nejsou tam vůbec žádný basy, žádný vejšky, žádnej prostor, stereobáze je podobná spíš na mono a středy jsou neuvěřitelně nedetailní, ALE všechny emoce, všechna radost z poslechu oblíbené hudby je i tak přítomna! Přiznávám notebook netrápim, pouštim si jen lehčí žánry, různý popíky, ale i tak. Je to tam.
Nejlepší na tom je, že vůbec neřešim nic, neřešim že bych musel vyměnit kabel, dac nebo nevim co všechno. Prostě jednom poslouchám a vim, že je ten zvuk špatnej a já nijak nemám možnost ho vylepšit, tak to prostě neřešim.
Předtim když jsem poslouchal skrze mnohem lepší zvuk, pořád jsem nebyl spokojenej. Zdálo se mi tu málo vejšek, jinde zas bez basů, bez dynamiky nebo spoustu jinech důvodů k nespokojenosti. Hlavou se mi motalo co by se stalo kdybych vyměnil síťovej kabel nebo nastavil jinej upsamling filtr ve foobaru. Pořád jsem byl v neklidu a ve stresu. Něco jsem v sestavě změnil, bylo to lepší a chvíli jsem byl spokojenej, ale jen chvíli a zas to začalo znova. Člověk si tu muziku pak ani nemohl pořádně užít.
Abych to zakončil, je to trochu jako půst v jídle. Úplně se člověk poslechem lowendu pročistí