od EKKAR 24. 10. 2016 23:38
Ty fotky jsou na stejný h0vn0 jako video. Buď jejich autor neví, co má fotit, nebo se tomu úmyslně vyhejbá. Nechci předjímat, která možnost je blíž pravdě. A pro tvou informaci - ty subtalíře se lisovaly z termosetický pryskyřice, která sice stárnutím křehne, ale nedeformuje se. V případě nárazu se rozletí na milión kousků a je po parádě. Zato hlavní talíře, ty BOHUŽEL litovelská Tesla používala ze sajrajtu nazývanýho ZINKAL - to je slitina ZINku a ALuminia čili hnilíku. A proč bohužel? Protože tenhle materiál, i když je lacinější a líp litelnej než čistej hnilík, tak je náročnější na následný zpracování. Ty talíře po odlití potřebovaly temperovanou chladicí pec, ve který by postupně pomalu zchladly, protože zinek a hnilík mají podstatně odlišný teploty krystalizace z taveniny a když se po prvotním odlití netemperujou, dojde při prudkým chlazení (ponecháním jen tak na vzduchu) k chaotický krystalizaci, která zapříčiňuje vznik mikrotrhlin v odlitku. Výrobní podnik (dělaly se v kooperaci, litovelská Tesla neměla svoji vlastní slévárnu) v tý době samozřejmě šetřil a provoz chladicí pece určitě něco stál, takže na kontrolovaný chlazení nějakejch talířů pro gramce se samozřejmě kašlalo jako na placák. Ty talíře proto tvarově degradovaly a degradujou do dneška. Záleží na tom, v jak stabilních tepelnejch podmínkách byly celou dobu skladovaný - pokud byly ve stabilní pokojový teplotě, degradace je menší než když byl gramec někde na půdě vystavenej většímu kolísání teplot.
Každopádně, až ten gramec dorazí, polož talíř jako pokličku na rovnou stolní desku a přes jeho průměr polož na hranu pravítko. O kolik je prohnutej uvidíš na rozdílu mezi středem talíře a jeho obvodem ...
je mi tady z toho na blití.