Jo, je to tak jak píšeš - spotřebiče označený dvojicí čtverečků v sobě = "třída II" neboli s dvojitou izolací mají střed napájení oddělenej od kostry skříně a správně by se ani neměly dělat s ovládacíma prvkama a skříní z vodivýho materiálu, protože takový spotřebiče mají mít podle platnejch norem ty kovový části přístupný dotyku spojený s ochranným vodičem = musejí mít 3-žílovej přívod a tudíž mají "třídu I".
A na oddělení PE a N by ti nestačil "pes" = mnohonásobná zásuvka na konci prodlužky, protože vinou impedance vedení mezi vstupem do bytovýho rozvodu a tím "psem" by se ti i na tom společným úseku vinou úbytku napětí vznikajícího proudem ostatních spotřebičů dál vytvářel napěťovej spád - takže na kostry bys doslova mohl dostat "zavlečený" napětí v řádu až desítek voltů a v případě poruchy dokonce plnejch A DOKONALE SMRTÍCÍCH 230V střídavejch. Proto to ani nemá cenu takhle dělat, prodlužka napojená na TN-C i když je 3-žílová, tak se bere jako by byla TN-C celá. Pokud v bytě potřebuješ TN-S, musí se to rozdělení učunit už v bytovým rozváděči SPOLEČNĚ PRO VŠECKY VĚTVE - vznikne tak kombinovanej úsek sítě TN-C/S, kterej je v rámci oddělenýho rozváděče od zbytku povolenej (nepotřebuješ do baráku 5-žílovej přívod, jakej je požadovanej pro celkovou zástavbu TN-S do objektu, ale stačí původní TN-C přívod, kterej má 4 žíly - 3x fázi a 1x spojenej PE/N, kterej se pak v těch pobočnejch "bytovejch" rozváděčích rozdělí na PE a N).
Celá ta problematika je podrobně popsaná v normách řady ČSN (EN) 34xxxx a je po započítání obvodů s proudovýma chráničema poměrně komplikovaná (chránič potřebuje pro svou funkci mít odděleně PE a N), přičemž třeba normy pro rekonstrukce koupelen a kuchyní v bytový výstavbě už od roku 1993 požadujou dělat tam elektriku právě v soustavě TN-S a s proudovým chráničem, jinak to nesmí revizák "pustit" ... Vbastlit tohle do bytu bez kompletní rekonstrukce elektriky v celým kvartýru pak je poměrně drahej špás.
misakq píše:...
Teď mi z toho vyvstal otazník - kde ke uzemeněno šasi zesilovače? Je vůbec zeměno k potenciálu Země, nebo je ve vzduchu? Když má zes jen vidlici... tak pak jedině že by byl na kostře záporný pól po usměrnění pouze pro "interní " potřeby zesu?
To je mi teď záhada... jak je to?
Ve spotřebiči třídy II se ke kostře nepřipojuje nic, pokud se někde něco ukostří, je to v podstatě porušení tý izolační třídy a převádí to spotřebič do třídy I. To jsou třeba právě případy, kdy se vstupní/výstupní konektory RCA/CINCH namontujou na plechovou skříň bez izolační vložky v montážní díře - a přes ty jejich "obaly" spojený se společnou signálovou "zemí" se ukostří i skříň, takže pak vznikají "nádherný" a velice těžce dohledatelný zemní smyčky, brum a podobný neřádstva. U zesilovačů se vzhledem k obvyklý topologii zapojení zesilovačů s výkonama většíma jak 5-10W (kterým stačí jednoduchý napájení) neboli pro výkony od 25W na kanál vejš) používá dvojitý neboli symetrický napájení (zdroj má 3 vývody - kladnou, střední = společnou = zemnicí a zápornou svorku, takže součet napětí mezi kladnou a zápornou svorkou je dvojnásobnej proti napětí mezi společnou a kteroukoliv krajní svorkou = označuje se to jako například ±35V a znamená to, že napáječ dává vzhledem ke středu = k nule na jedný krajní svorce napětí +35V a na druhý krajní svorce napětí -35V), tam se jako "společná" používá střední svorka zdroje. Zesilovače jsou pak zapojený tak, že pro jednu výstupní půlvlnu se proud odebírá v podstatě jen z jedný poloviny napájecího zdroje a pro druhou zase z opačný poloviny. A ani u těch, pokud mají jen 2-žílovej přívod, se nespojuje střed napájecího napětí s kostrou skříně.
je mi tady z toho na blití.