JVC HA-M55X – Ujetá sluchátka aneb psychedelické hi-fi
(uživatelská recenze sluchátek)
Představení
V dnešní recenzi učiním pokus o zhodnocení sluchátek JVC HA-M55X. Pouze pokus? Čtěte dále.
Společnost JVC patří mezi světoznámé výrobce elektroniky, ovšem na sluchátka nikdy zvláštním expertem nebyla. Samozřejmě je však také vyrábí a vzbudila-li v poslední době nějakým modelem rozruch, pak to jistě byl typ HA-M55X.
Jedná se o designově extravagantní sluchátka, o masívní černočervený model z řady XX – Extreme Explosives. Jak už možná tušíte, toto bombastické označení znamená, že se jedná (či mělo by se jednat!) o typ navržený nikoli pro audiofily, nýbrž pro ty, kteří spíše než vyrovnaný přednes ocení zábavný zvuk s hutnými basy. Kdo po nich zatouží, koupí je za cenu kolem 1300,- Kč.
Jaká jsou?
Tak za prvé: Jsou obrovská, přinejmenším na kategorii přenosných sluchátek. Jedná se o 318 gramů plastu, vyvedených až na několik výjimek zcela v lesklé černé.
Těmi výjimkami jsou především chrániče „basového portu“ (mezi námi: prostě děr vylepšujících akustiku) na vnější straně mušlí, které jsou sice také černé, ale jsou zhotoveny z měkčeného matného plastu ve formě pásu s velkými a plastickými písmeny XX. A samozřejmě také náušníky nejsou z lesklé, nýbrž z matné „umělé kůže“. Ač jsou náušníky dostatečně velké a měkké, ona umělá kůže působí poněkud tenkým dojmem a zdá se, že dlouhá léta intenzívního používání nemusí vydržet.
Další výjimkou z lesklé černi jsou červené prvky: vnitřní strany mušlí, vnitřní polstrování hlavového mostu a celý kabel. Kabel má délku 1,2 metru a je vyveden do obou uší. Je zhotoven zajímavým způsobem: Působí, jakoby kulatý kabel o velkém průřezu někdo podélně rozříznul na dvě poloviny – každou pro jednu mušli. Jack je velmi kvalitní – je pozlacený, odolný, s chráněným vyústěním do kabelu. Má samozřejmě průměr 3,5 mm, redukci na 6,3 mm výrobce nepřikládá a stejně tak se musíte vzdát nějaké brašny k přenášení či jiných doplňků.
Konstrukce
Jedná se o circumaurální (tedy objímající celé ucho) a patrně uzavřený typ. O uzavřenosti či otevřenosti se výrobce totiž nikde nezmiňuje, avšak jedině basové porty mohou být odbočkou z jinak po všech stránkách klasicky uzavřené konstrukce.
Ač jsou celá z plastu, působí sluchátka kromě úmyslně přehnané masivnosti také bytelně a trvanlivě. Zpočátku při tiché reprodukci občas v konstrukci něco trošku lupe – patrně se přenáší napětí z hlavového mostu na ramena mušlí, ale není to nic zvláště patrného a lze čekat, že se časem vše vychodí a tento rušivý prvek zmizí, nebo se omezí na minimum. Měniče jsou v těchto zvucích rozhodně nevinně.
Jinak je konstrukce opravdu solidní a také ergonomická. Ramena hlavového mostu jsou výškově stavitelná a mušle kyvné v horizontální ose, což i při značném přítlaku umožňuje dosáhnout přiměřeného pohodlí. Za nejpohodlnější model sice JVC označit nemohu, nicméně se dá čekat, že sluchátka se po nějaké době přizpůsobí většině uší, ač jisté rezervy v komfortu tu patrně zůstanou napořád.
Uvnitř mušlí se skrývají měniče o průměru 50 mm a impedanci 36 Ohmů. To je na přenosná sluchátka poněkud vyšší impedance, což se projevuje mírně v nárocích na zesílení, ale bohužel více také v nárocích na baterie přenosných přehrávačů.
Ale nyní se přesuňme k hodnocení toho, co je u sluchátek nejdůležitější:
Jak to hraje?
Dali jste si někdy v restauraci jídlo a nemohli jste se rozhodnout, zda Vám chutná, nebo nechutná?
Myslím, že takové pocity bude zakoušet většina uživatelů JVC HA-M55X.
Jako každá testovaná sluchátka, i JVC jsem nejprve nechal rozehrát, odhaduji 15 – 20 hodin. Sluchátkům to opravdu výrazně pomohlo, reprodukce se zlepšila a ustálila.
Basy
Vzhledem k celkovému charakteru zvuku, který je zatlumený a přichází jakoby z větší vzdálenosti, hloubky se zpočátku nezdají být na úrovni přebasovných sluchátek. Až po chvíli je zřejmé, že basy tu zvýrazněny jsou, avšak nijak extrémně.
Lépe je zabývat se kvalitou hlubokých tónů: Není to špatné. Basy hrají úderně, jistě, přijatelně rychle. Znělé jsou hlavně vyšší basy, naopak nejnižší basy občas trošku chybí. Věrnost hlubokých tónů rozhodně není stoprocentní, ale to samozřejmě v této ceně nelze čekat.
Středy
V oblasti středů reprodukce nejvíce trpí na tzv. „kelímkový efekt“, tedy dutý zvuk vlastní levnějším uzavřeným sluchátkům. Střední kmitočty včetně zpěvu doléhají k posluchači jaksi z dálky, ve výjimečných případech má zpěv také huhňavý nádech, který se do něj přelévá ze zvýraznění vyšších basů. Naštěstí zpěv netrpí na zvýrazněné sykavky a mluvené slovo je srozumitelné. Je zajímavé, že elektrická kytara bývá někdy v reprodukci utopena, naopak akustická kytara a klavír znějí velmi jasně a dobře.
A nyní se dostávám k tomu, proč v nadpisu označuji sluchátka za ujetá: Zvukově mají tak mnoho rozporů, že s něčím podobným jsem se v životě nesetkal.
Nejen co se středových tónů týče, nýbrž obecně sluchátka silně rozeznávají mezi kvalitním a nekvalitním přehrávačem. Na podprůměrném mp3 přehrávači v mobilu Open Dott (ten z Tesca) se projevuje nižší kvalita zdroje zvuku, a to zejména strašlivým kelímkovým efektem, huhňavou a zastřenou reprodukcí.
Již použití přehrávače Energy Sistem Stick však reprodukci posouvá výše ve všech směrech a především: Zásadně zde ubývá kelímkového efektu. Vysvětlit to neumím, nicméně je to fakt.
Další výrazné zlepšení nastává v případě přehrávání stejného mp3 souboru, ale v následujícím řetězci: CD přehrávač Yamaha CD-C 600 (přehráváno z jeho USB vstupu) – kabely Profigold – sluchátkový zesilovač BV Audio Headamp – testovaná sluchátka JVC.
Je jasné, že zvuk celkově nekvalitních sluchátek by posun ke kvalitnějším zdrojům hudby příliš nevylepšil. Na druhou stranu, levnější, spotřebitelská sluchátka mají být konstruována tak, aby si padla do noty s pokud možno každým zdrojem zvuku, včetně těch nejlevnějších.
Výšky
Jsou velmi mírně zvýrazněné, nicméně hrají dobře. Jsou přítomny tam, kde přítomny být mají, v některých skladbách zní zvláště činely přímo perfektně – opět připomínám perfektně ve smyslu zábavnosti, nikoli věrnosti reprodukce. K výškám nelze mít při této ceně vážnější výhrady.
Kde sluchátka naprosto excelují, to jsou oblasti vykreslení prostoru a stereofonního dojmu, kde jednoznačně přesahují svoji (zejména cenovou) kategorii. Další pochvalu zaslouží oddělení nástrojů a reprodukce detailů, i zde si JVC ve své kategorii vedou nadprůměrně dobře.
Jestliže špatnou stránkou sluchátek je neprůrazný, zatlumený a dle zdroje různě dutý zvuk, tou kladnou je naopak zvuk měkký, neagresivní, neunavující, který se dobře poslouchá i hodně dlouho. Stejně tak je třeba dát plusový bod za dobrou pasívní izolaci od okolního zvuku, ač na druhou stranu to tak dobré není – sluchátka propouštějí ven o něco více zvuku, než jiné uzavřené typy.
Závěrem
JVC HA-M55X jsou zvukově nesmírně rozporuplná sluchátka. Obávám se, že objektivně zhodnotit jejich zvuk je téměř nemožné. Zpočátku se jejich projev může většině lidí zdát jako nevýrazný, zatlumený, mdlý a dutý, ale pokud se člověk zaposlouchá, brzy objeví i nesporné kvality těchto JVC. V neposlední řadě je třeba upozornit, že výsledný zvuk silně ovlivňuje kvalita jeho zdroje.
Sluchátka nemohu obecně doporučit každému. Více než u jiných modelů je třeba si JVC HA-M55X předem vyzkoušet a déle se do nich zaposlouchat, zároveň je třeba vyzkoušet, zda si zvukově sednou s Vaším přehrávačem. Pokud ano, mohou Vám být značně extravagantním, nicméně příjemným hudebním společníkem.
Celkové hodnocení:
Design: 7/10
Pohodlí: 6/10
Izolace: 7/10
Zvuk: 5/10 – velmi individuální
Celkem: 6/10