2 davek, aha, ostřejší výšky jsou z modifikace propíchnutím výstupního filtru. To by reklamací neprošlo. Na vliv molitanu koukal, bez něj mi zvuk připadal jako by zrnitější. S vlhkostí by běžně neměl být problém, pokud do sluchátek nenateče. S nečistotami z ucha ano, možná by bylo dobré do náušníků vložit filtřík z velmi řídkého molitanu. Zadní ventilaci nemám zakrytou, ono to fučí i kolem vyvedení kabelu. Samotný měnič má na zadní straně dva ventilační otvory, prý nějak zatlumené.
Větší tlumení na výstupu i vstupu má význam v tom, že systém samotný není "otevřený" je zatížený definovanou akustickou impedancí. Čím ta je vyšší, tím méně se uplatní zátěž vnější nedefinovanou impedancí ucha. To znamená větší linearitu, jenže nižší citlivost a jí odpovídající vyšší příkon k dosažení potřebného akustického tlaku. Vyšší zátěž má vyšší nároky na elektromechanické vlastnosti měniče. Na sílu magnetického pole, cívku a membránu. Přitom platí, že čím menší membrána, tím větší amplituda a vyšší nároky na linearitu systému. Čím větší membrána, tím nižší amplituda a nižší nároky na linearitu, jenže větší plocha membrány znamená vyšší nároky na její tuhost a tlumení. Při porovnání obou systémů je významná velikost elektromotorické síly na jednotku plochy membrány. V praxi se to řeší různými kompromisy a konstrukčními řešeními. Výhoda víceměničové konstrukce není v rozdělení do pásem (třebaže jednotlivé měniče mohou být optimalizovány tlumením), ale v tom. že ve výsledku je lepší poměr elektromotorické síly na jednotku plochy membrány. Systém je akusticky "tvrdší" podobně jako například tvrdší více dimenzovaný napájecí zdroj, u kterého s vyšší zátěží neklesá napětí. Tak je to i v případě výstupní impedance výkonných i sluchátkových zesilovačů (které ve spotřební kategorii bývají nejslabším článkem). Proto snaha i o co nejmenší odpor kabelů (a vášnivé diskuse kolem toho). U elektroakustických měničů je to akustická výstupní impedance. Ta se při práci do uzavřeného prostoru ucha, ve kterém na jednom konci je membrána a na druhém konci bubínek s nějakými vlastnostmi a mezi tím v optimální případě když uši jsou vyčištěné, bez překážek, stlačitelný vzduch, obklopený nikoli tuhou navíc inervovanou tkání. V těchto podmínkách je prakticky nemožné zajistit lineární přenos. Jde jen o přijatelný výsledek s přijatelnými náklady. Které v poměru k míře zlepšení rostou exponenciálně. Jestliže se časem neobjeví něco představující technologický průlom, co se týče špuntafónů zůstanu u MH1. Ostatně s postupující věkem se každému zhoršují parametry sluchu tak, že sluchátka se stávají slabším a slabším článkem.
Tak opatrně s volume, ať po deseti, dvaceti letech zbude nějaká rezerva