Šeďoure, děkuju za nabídku
, vrtáčky 0,3 mám. I v tomhle průměru je vrtání hodinářská práce. Mikrovrtačka Dremel ve stojanu, upnout se musí tak akorát, přesně trefit do důlku vyznačeném rýsovací jehlou, mazat emulzí a hlavně vrtat velmi opatrně a pomalu, aby se vrtáček nezalomil. Moc fuj adrenalin. Lepší je vrtat na větší průměr, až 0,5 mm, celý obvod přelepit proužkem té fólie a propíchnout direnku. I pěkně to vypadá. Když se nepovede jak třeba, lze snadno zopakovat. A ladit. Teoreticky donekonečna. U jednoho páru jsem se ne až tak dobře trefil a musel opravit, vyvrtal jsem dírky 0,5 a na menší průměr je vyvložkoval trubičkami z injekční jehly. Piplačka, ale ventilace je přesně definovaná. Další zmenšení je možné přelepením. Ventilaci z principu považuji za důležitou pro vyrovnání tlaku.
Vliv kabelů na délce jednoho metru je diskutábl. Kablík kvůli komfortu musí být tenký a ohebný. Tím jsou vymezeny i jeho mezní elektrické parametry. Impedance, kapacita, indukce. Přeslechy. Samostatné kablíky nejsou k dostání, ideální by byla metráž. Používám kablíky od rozličných "přibalených" sluchátek, jejich provedení je prakticky stejné. Vím, v porovnání například s kablíkem od Vsonic nejsou ideální. Ovšem bez obav můžu kdykoli překabelovat. Až narazím na vhodný kabel, vyzkouším. Konektor může být jakýkoli standardní čistě provedený. Kritickým místem je přechodový odpor ve zdířce. Ten je z principu dán geometrií konstrukce a materiálem. Většinou jde prakticky o bodový kontakt, není optimální. Čas od času nutno čistit oboje. Nahromadily se mi původní čtyřpólové konektory, až budu mít čas a náladu, zkusím jak je použít jako základ. Jde napojit, jde jen o to jak rozebrat a konstrukčně čistě dopracovat. Jestliže to baví, bez započtení ceny vlastního času. ROZHODNĚ vyzkouším kvalitní překabelování až se dostanu k materiálu. Chvíli to potrvá. Jestli provedu, napíšu. problém je v testování, sluchátka nelze přepínat, nutno je v uchu přehazovat. Každá adjustáž je originální. Porto je nutné hodnotit při dlouhodobém poslechu. K poměru cena/kvalita. I v tomhle případě platí Paretovo pravidlo 80/20. Nad nějakou hranici je neparné zlepšení velmi draze zaplaceno. Nakonec jde o pocit, že tohle za tu cenu musí být lepší. Pravda, neměl jsem možnost slyšet in ear sluchátka za desetitisíce. Více či mnohaměničová, rozličných tvarů. Už jen Vsonic při letmém porovnání hrála srovnatelně dobře jako velká sluchátka v několikatisícové kategorii. I mezi nimi jsou rozdíly v podání. Nic co by mě dostalo do kolen například tak jako kdysi elektrostatové reprosoustavy Martin Logan.
Sluchátka by měla co nejvěrněji přenášet co do nich jde. Tedy ne sluchátka basová, středová, výšková, ale vyvážená. Právě s tím je potíž a z principu nejvíc u in-ear. Čemu nerozumím, je diskuse o převodnících, zesilovačích, nuancích ve zvuku v desetinách dB a v tom bác..., poslouchám tohle a... chci basová sluchátka.
Fiio nemám. Mám Sansa ClipZip a Sansa Fuze (což je prakticky totéž, jen větší a s větší výdrží), a kolekci discmanů. Jsem líný všechno grabovat, a to bych potřeboval digitalizovat hromádku elpíček. Fiio je příliš velké, těžké, s malou výdrží. Možná pořídím časem kvůli velkým sluchátkům.
Vím, že je složité popisovat rozdíly v kvalitě a podání zvuku, ale napiš kriticky o těch customech a dalších sluchátkách z vysoké kategorie, v čem jsou rozdíly, co očekávat za tu cenu. Nerad bych aby se mi nevyvinula "audiophilia nervosa". Léčba je prý velmi, velmi nákladná
-- 9. 10. 2015 11:02 --Šeďoure, děkuju za nabídku
, vrtáčky 0,3 mám. I v tomhle průměru je vrtání hodinářská práce. Mikrovrtačka Dremel ve stojanu, upnout se musí tak akorát, přesně trefit do důlku vyznačeném rýsovací jehlou, mazat emulzí a hlavně vrtat velmi opatrně a pomalu, aby se vrtáček nezalomil. Moc fuj adrenalin. Lepší je vrtat na větší průměr, až 0,5 mm, celý obvod přelepit proužkem té fólie a propíchnout direnku. I pěkně to vypadá. Když se nepovede jak třeba, lze snadno zopakovat. A ladit. Teoreticky donekonečna. U jednoho páru jsem se ne až tak dobře trefil a musel opravit, vyvrtal jsem dírky 0,5 a na menší průměr je vyvložkoval trubičkami z injekční jehly. Piplačka, ale ventilace je přesně definovaná. Další zmenšení je možné přelepením. Ventilaci z principu považuji za důležitou pro vyrovnání tlaku.
Vliv kabelů na délce jednoho metru je diskutábl. Kablík kvůli komfortu musí být tenký a ohebný. Tím jsou vymezeny i jeho mezní elektrické parametry. Impedance, kapacita, indukce. Přeslechy. Samostatné kablíky nejsou k dostání, ideální by byla metráž. Používám kablíky od rozličných "přibalených" sluchátek, jejich provedení je prakticky stejné. Vím, v porovnání například s kablíkem od Vsonic nejsou ideální. Ovšem bez obav můžu kdykoli překabelovat. Až narazím na vhodný kabel, vyzkouším. Konektor může být jakýkoli standardní čistě provedený. Kritickým místem je přechodový odpor ve zdířce. Ten je z principu dán geometrií konstrukce a materiálem. Většinou jde prakticky o bodový kontakt, není optimální. Čas od času nutno čistit oboje. Nahromadily se mi původní čtyřpólové konektory, až budu mít čas a náladu, zkusím jak je použít jako základ. Jde napojit, jde jen o to jak rozebrat a konstrukčně čistě dopracovat. Jestliže to baví, bez započtení ceny vlastního času. ROZHODNĚ vyzkouším kvalitní překabelování až se dostanu k materiálu. Chvíli to potrvá. Jestli provedu, napíšu. problém je v testování, sluchátka nelze přepínat, nutno je v uchu přehazovat. Každá adjustáž je originální. Porto je nutné hodnotit při dlouhodobém poslechu. K poměru cena/kvalita. I v tomhle případě platí Paretovo pravidlo 80/20. Nad nějakou hranici je neparné zlepšení velmi draze zaplaceno. Nakonec jde o pocit, že tohle za tu cenu musí být lepší. Pravda, neměl jsem možnost slyšet in ear sluchátka za desetitisíce. Více či mnohaměničová, rozličných tvarů. Už jen Vsonic při letmém porovnání hrála srovnatelně dobře jako velká sluchátka v několikatisícové kategorii. I mezi nimi jsou rozdíly v podání. Nic co by mě dostalo do kolen například tak jako kdysi elektrostatové reprosoustavy Martin Logan.
Sluchátka by měla co nejvěrněji přenášet co do nich jde. Tedy ne sluchátka basová, středová, výšková, ale vyvážená. Právě s tím je potíž a z principu nejvíc u in-ear. Čemu nerozumím, je diskuse o převodnících, zesilovačích, nuancích ve zvuku v desetinách dB a v tom bác..., poslouchám tohle a... chci basová sluchátka.
Fiio nemám. Mám Sansa ClipZip a Sansa Fuze (což je prakticky totéž, jen větší a s větší výdrží), a kolekci discmanů. Jsem líný všechno grabovat, a to bych potřeboval digitalizovat hromádku elpíček. Fiio je příliš velké, těžké, s malou výdrží. Možná pořídím časem kvůli velkým sluchátkům.
Vím, že je složité popisovat rozdíly v kvalitě a podání zvuku, ale napiš kriticky o těch customech a dalších sluchátkách z vysoké kategorie, v čem jsou rozdíly, co očekávat za tu cenu. Nerad bych aby se mi nevyvinula "audiophilia nervosa". Léčba je prý velmi, velmi nákladná
-- 9. 10. 2015 11:25 --Lopo X, jenže kdybych tak pokračoval, zvážím-li komplexní náklady, bylo by asi nejlepší koupit si nějaký Astelk&Kern a k tomu sluchátka za čtyřicet a víc. Protože několikery sluchátka v celkové ceně čtyřicet se nevyrovnají jedněm za tutéž cenu. Protože do uší se vejdou jen jedny. Než sbírku průměrných, lepší jedna špičková. Prý jsou in-ear i za sto dvacet....
Jenže jak jsem psal, jsou fyzikální a technické limity. Význam in-ear je v tom, že jsou lehká a pohodlná. Jejich projev je jiný než u cirkumaurálních, u kterých se projevuje vliv boltce i přenos okolními tkáněmi. Při dobrém výběru cena dvacet není nerozumná, jsou na velmi dlouhou dobu. To co mám hraje slušně, rozhodně nesrovnatelně lépe než v dřevních časech HiFi, Zajímám z čeho, ale co poslouchat. Při pídění se za věrným zvukem jsem se dostal tak daleko, že se učím brnkat na kytaru...
V každém případě, když jde o řeč o sluchátkách, co si vybrat, posílám sem.
Díky zdejšímu fóru jsem, porovnám-li nějaký vývoj zvukového standardu, prakticky za vodou. Ouška jsou spokojená.