[recenze] Beyerdynamic DT 860
Napsal: 20. 9. 2011 21:37Uživatelská recenze sluchátek Beyerdynamic DT 860: Levný, ale skutečný high-end?
Společnost Beyerdynamic určitě není třeba představovat. Mezi výrobci sluchátek se dlouhodobě drží tam, kde podobného věhlasu došlo jen tolik výrobců, kolik bychom spočítali na prstech jedné ruky. Jistě tedy lze od každého produktu značky právem očekávat maximum. Splní tato očekávání i model Beyerdynamic DT 860 edition 2007?
V řadě Premium najdeme u Beyerdynamicu tři typy prakticky shodného designu: Nejnižší je model otevřené konstrukce s označením DT 440, následuje odbočka z řady v podobě uzavřených DT 660 a sérii završují opět otevřená DT 860. DT 860-ky stojí na internetu většinou lehce nad 4000,- Kč, svým zařazením v sérii a cenou se tedy řadí tam, kde hi-fi přechází v high-end. Budu to mít na paměti při testu i závěrečném hodnocení: V této třídě se chyby neodpouštějí a kompromisy znamenají jednoznačné mínus.
Co najdeme v krabici?
Kartonová krabice je vlastně jen papírovým obalem pouzdra na přenášení, ve kterém se sluchátka nacházejí. Kromě záručního listu a návodu na výměnu náušníků jsem tu našel také cédéčko s několika relaxačními skladbami (zajímavé – zahraniční recenzenti se o něm nezmiňují). Brašna má značné rozměry a působí bytelně. Ačkoli jsou sluchátka skládací, je brašna myšlena na jejich uložení v rozloženém stavu. Otevírá se na zip po skoro celém horním obvodu a je vyvedena v černé kožence se stříbřitým logem Beyerdynamic. Nahoře najdeme praktické textilní ucho. Zvnitřku je prostor silně polstrován ze všech boků a zespoda, ale pouze slabě shora, při transportu je tedy třeba na to myslet.
Jaká jsou?
Po stránce designu se dají nazvat celkem zdařilou kombinací suché klasiky a lesknoucí se moderny. Mušle kruhového tvaru jsou tvořeny vnitřním černým kruhem – plastovou mřížkou a taktéž plastovým vnějším okružím, vyvedeným ve stříbrné barvě. Pohled na fotografie na internetu klame, vnější okruží je ve skutečnosti spíše pololesklé než vyloženě chromově svítící.
Identifikace se značkou je snadná díky oné horizontální plastové mřížce, která je pro vyšší modely Beyerdynamic typická a kryje měniče zvenčí. Sluchátka jsou otevřené, chce se mi říci velmi otevřené konstrukce – měniče jsou pod mřížkou jasně patrné, což odhaluje první slabinu modelu – náchylnost k povětrnostním vlivům, eventuálně prašnému prostředí. Na prostředním širším pásu mřížky najdeme také vyryté označení DT 860. Obě mušle jsou na svém obvodu označeny jako L a R a pravou i levou mušli poznáme také podle označení Brailovým písmem.
Kabel je vyveden pouze do levé mušle, zaústění je velmi dobře vyztuženo i vnější bužírkou se vzrůstající tuhostí směrem k mušli. Kabel o délce 3 m působí kvalitně především vzhledem k dostatečnému průměru i dobré elasticitě, je zakončen klasickým 3,5 mm pozlaceným jackem. Konektor je vybaven vnějším závitem, na který lze našroubovat přiloženou pozlacenou redukci na jack 6,3 mm. Obě části tak vytvoří jeden celek, který se nerozpojí při vytažení ze zdířky.
Mušle jsou k hlavovému mostu připevněny vidlicemi zpola obepínajícími jejich obvod. Mušle jsou otočné ve vertikální ose o 90 stupňů, v horizontální o 180 stupňů. Most je výškově stavitelný a v temenní části také polstrovaný. Na jeho horní straně je velký stříbrný nápis Beyerdynamic.
Mušle obejme celé ucho, kolem kterého k hlavě přilne polstrování v podobě poměrně úzkého prstence. Spojení vidlic a mostu je tvořeno kloubem, který umožňuje svým otočením sklopit sluchátka na menší velikost. Kloub je velmi tuhý a okamžik zlomu dobře patrný, při sundávání či nasazování se určitě nestane, že by se sluchátka sama složila. Něco jiného je velmi snadné otáčení mušlí, zde je třeba sluchátka pokud možno nenasazovat poslepu. Zcela a samovolně otočné mušle tedy chtějí bystřejší manipulaci a to lze brát jako menší chybu konstrukce.
Sluchátka lze složit dvěma způsoby: Otočíme-li mušle kolem vertikální osy, zaberou sluchátka stejně místa na šířku a délku, ale mnohem méně na hloubku. Naopak sklopíme-li mušle dovnitř směrem k mostu, hloubka se nezmění, ale výška se velmi podstatně sníží. Důležité je nesnažit se oba způsoby zkombinovat, poněvadž kloub i mušle jsou každý otočný pouze v jedné rovině. Za vadu to nepokládám, jednoduše věřím, že se nenajde nemyslící jedinec vybavený medvědí silou, který by z výrobku udělal dvě utržená sluchátka pro Macha i pro Šebestovou.
Slícování všech dílů a jejich povrch jsou výborné, ikdyž ne naprosto dokonalé.
Ačkoli je vše plastové, sluchátka působí bytelným, pevným a kvalitním dojmem a na pohled jsou docela elegantní.
Na doma, nebo na ven?
Z designu sluchátek jednoznačně vyplývá, že marketing žádal naprostou univerzalitu, zatímco návrháři je vyvíjeli k domácímu poslechu a dobře věděli, že obé nelze skloubit bez řady ústupků.
Sluchátka mají nízkou impedanci 32 Ohmů a jsou vybavena jackem 3,5 mm, což se hodí pro přenosné přehrávače. Vzhledem k impedanci rozhodně nebude problém dosáhnout dostatečné hlasitosti na MP3 přehrávači či hudebním mobilu. Na cesty myslí Beyerdynamic kvalitním pouzdrem, pouzdru chybí k dokonalosti jen silnější polstrování horní části. Chcete-li je převážet bez pouzdra, hodí se jejich skládací design, ušetříte místo v tašce ale také doma v šuplíku.
Ač předešlé zní hezky, DT 860-ky na venkovní poslech rozhodně nejsou vhodné. Především jsou opravdu velké: Váží 340 gramů, takže si jen těžko lze představit, že s nimi někdo půjde běhat. Nejdůležitější je však jejich otevřený design: Vnější mřížka měniče vůbec nechrání před deštěm či sněhem, otázku vzbuzuje také jejich použití za mrazivého počasí. Je to zkrátka kvalitní a trvanlivě provedená elektronika, ale rozhodně určená na doma. Díky pouzdru je můžete v klidu vzít třeba na dovolenou, ale jejich doménou jsou stolní přehrávače a domácí pohodlí. V potaz je třeba vzít i délku kabelu – tři metry jsou na doma akorát, na ven zbytečně a nepohodlně mnoho.
Komfort
První dojem bývá ošidný a většinu recenzentů stejně jako mě Beyery napoprvé vyloženě zklamaly v otázce pohodlí. Vnitřní polstrování je provedeno velurovým okružím, které sice pěkně obepne celé ucho, ale vzniklá kružnice tlačí zejména pod uchem, kde nemíváme vlasy. Je to zkrátka konstrukční chyba, poněvadž pěnové vnitřní polstrování veluru tvoří poměrně úzký a ostrý kruh, takže celkem silný přítlak sluchátek se na styčnou plochu dostatečně nerozloží. Zarazilo mě to zejména proto, že výrobce pohodlí sluchátek nepokrytě vychvaluje.
Naštěstí nebyl první dojem bernou mincí. Po první hodině se polstrování změkčilo a po asi třiceti hodinách rozehrávání už jsem si na sluchátka zvyknul a můžu je označit jako lehce nadprůměrně, ačkoli zdaleka ne dokonale pohodlná. Přesto v high-endu na domácí poslech není pohodlí takové, jaké lze očekávat. V této třídě se sluchátka mají přizpůsobit Vám, ne Vy jim. S ušima prostě nikdy dokonale nesplynou a ačkoli sluchátka rozhodně netlačí, na hlavě je stále cítíte. Myslím, že po zmáčknutí a změkčení náušníků zůstává největším handicapem modelu příliš široký most a stejně velkorysé pojetí připojovacích ramen mušlí. Posaz na hlavě tedy zůstane náchylný k posunutí a domnívám se, že velikost hlavy v tom nehraje roli.
Z výše uvedeného vyplývá, že posaz na hlavě je u DT 860 záležitostí, k jejímuž hodnocení se dá střízlivě přistoupit až po několika desítkách hodin používání. Poté už nic netlačí, ovšem rezervy tu zůstanou navždy, neboť jsou dány nedomyšlenou konstrukcí. Jedná se o největší mínus tohoto modelu.
Plastové díly při změně polohy slabě vržou, při velmi tichém poslechu to může být slyšet a především cítit vibracemi přenášenými lebkou. Jedná se však o detail, který skutečný komfort ani poslech prakticky nezhorší a uvádím ho jen pro úplnost.
Přítlak na uši je docela silný, což někomu vyhovuje, jinému vadí. Tvarem hlavového mostu odpovídají sluchátka spíše větším a kulatějším, než menším a úzkým hlavám. Bohužel, povytažení vidlic z hlavového mostu na tom příliš nezmění, ač je řešeno jemnými kroky a v dostatečném rozsahu.
Jak to hraje?
Basové pásmo je oblastí největší polemiky zahraničních recenzentů. Většina z nich sluchátkům suše vytýká nižší objem hloubek a tím to hasne. Skutečnost je však složitější a ve výsledku příznivější. Basofilové zvyklí na nepřirozené zvýraznění nízkých kmitočtů budou asi opravdu zklamáni, ale do reprodukce je třeba se řádně zaposlouchat. Sluchátka totiž odhalí značné rozdíly v různých nahrávkách. Basy jsou velmi přesné, rychlé a úderné, a tak zatímco sluchátka nižší třídy zarovnávají spodní pásmo na jednu hladinu, zde slyšíme výborně rozlišené bicí, ostatní perskuse i baskytaru. Proto tyto nástroje společně působí v různých nahrávkách různým objemem. Vynikající rychlost a údernost spodního pásma vyniká spolu s výborným prostorovým rozlišením všech nástrojů. Nic se neslévá dohromady, každý nástroj je individualitou. Už zde je znát, že měniče se Beyerdynamicu skutečně povedly.
Sečteno a podtrženo, basů je rozhodně dostatek a jejich objem nezklame ani ve skladbách s převahou hloubek. Radost nebudou mít pouze ti, kterým se líbí dunění způsobené nedostatečně rychlou odezvou membrán.
Zdá se, že střední pásmo má o maličko menší objem než basy a výšky. Od spodního pásma je dobře odděleno a zpěv zní přirozeně, jasně, s dostatečnou porcí naléhavosti, která posluchače vtáhne do děje. Velmi dobře srozumitelná je i řeč, pro filmy jsou sluchátka tedy velmi vhodná. Zpěv nepostrádá říznost, ale nevyniká měkkostí a nerozléhá se příliš do hloubek, spíše do výšek, což někomu nemusí vyhovovat. Sluchátka mají velmi mírný sklon zvýrazňovat sykavky. Mimořádně rychlá a úderná odezva měničů zní výjimečně dobře u klavírních skladeb a kláves.
Jedinou slabinou středního pásma tak může být u některých skladeb lehký pocit jejich utopení v ostatních frekvencích, ale podotýkám: Možná, snad, a pokud vůbec.
V oblasti výšek sluchátka excelují. Nejvyšší kmitočty jsou mírně zvýrazněny, a proto je radost se zaposlouchat do všech činelů, píšťal a jiných nástrojů dominujících ve vyšším pásmu. Vše je od sebe dokonale rozlišeno, zní cinkavě, zvonivě, poslech se stává skutečným zážitkem blízko ideálu. Jedinou slabinou může být paradoxně výborné oddělení jednotlivých frekvenčních pásem, tu a tam může zvuk znít mírně nespojitě.
Stejnou chválu musím zapět na reprodukci detailů, které jsou v dané třídě prostě famózní. Sluchátka zahrají i velmi jemné a tiché pasáže, zasuté drobky, přeslechy a místa, kde to buď autor tak zamýšlel, nebo se to ve studiu prostě úplně nezdařilo. Jsem nadšen z toho, jak tyto detaily zní i tehdy, kdy je skladba v plném proudu a hlasitost zbytku jemnější pasáže jindy přebíjí.
Obecně hrají Beyery lehce a vzdušně, s opravdu velkým prostorem, ve kterém jsou všechny složky nahrávky rozmístěny tak, jak mají být. Okamžiky, kdy jednotlivé nástroje přelétají zprava doleva nebo nahoru a dolů tedy sluchátka dobře zobrazí a poslech je jimi obohacen. Prostorovost a vzdušnost reprodukce se výborně hodí třeba ke sledování filmů, pro někoho však může být nevýhodou. Někdo to má prostě rád hutné, ostré, řízné a sbalené do kostky.
Sluchátkům „chutnají“ všechny hudební žánry. Vzhledem k výjimečnému rozlišení znějí zvlášť pěkně skladby orchestrální, ale také komornější hudba s bohatším studiovým aranžmá.
Sluchátka hrají velmi dobře i potichu, bez zkreslení zvládají střední i vyšší hlasitosti a také zesílení, při kterém už bolí uši. Při vysokém zesílení se objevuje větší ostrost přednesu. Vzhledem k nízké impedanci je třeba uvážlivě nastavit hlasitost zejména u sluchátkových zesilovačů, které bývají stavěny na vybuzení sluchátek o podstatně vyšší impedanci. Použitý BV audio Headamp je konstruován pro sluchátka o impedanci 32 – 600 Ohmů, při čtvrtinovém zesílení se už poslech stává nesnesitelně hlasitým.
Otevřená konstrukce nenahrává dobré zvukové izolaci od okolí a o DT 860 to platí dvojnásob.
Chcete-li poslouchat hudbu zároveň s někým, kdo se ve stejné místnosti dívá na televizi, můžete se vzájemně rušit. Venku Vás při nižších hlasitostech mohou rušit zvuky z ulice. Tyto mínusy jsou však očekávané a nepřikládám jim velkou váhu, poslech hudby ze sluchátek je osobní záležitost a do studia DT 860-ky určeny nejsou.
Z popisu vyplývá, že se v Beyerdynamicu podařilo zkonstruovat opravdu kvalitní měniče, jejichž největšími klady jsou mimořádně rychlá reakce, údernost, přesnost a rozlišení. Přes výše uvedené mají sluchátka jen mírný sklon k ostrosti, pro něčí uši tedy mohou znít sice výjimečně jasně, ale také agresivně. Spodní, střední i vyšší pásmo jsou v kvalitativní rovnováze, patrné je jen lehké zvýraznění nejvyšších kmitočtů. Basů může být subjektivně méně tam, kde na nahrávce převažují hluboko položené a úmyslně roztažené a dunivé elektronické bicí. Naopak, více jich můžeme vnímat ve skladbách, kde hraje společně více basových nástrojů a je kladen důraz na rychlost a říz – radost u rocku a metalu. Ani po delším hraní sluchátka posluchače svým zvukem nezahltí a nenudí.
Na čem se testovalo?
Beyerdynamicy hrály s CD přehrávačem Yamaha CD-C 600 a sluchátkovým zesilovačem BV audio Headamp, přehrávač a zesilovač projily kabely Profigold.
Z přenosných přehrávačů jsem zkusil poslech s mobilem Nokia 5230, který přes svoji velikost působil vedle sluchátek jako kolibřík vedle kondora. Sluchátka mají nízkou impedanci, ale přece jen ždímají baterii o něco více než pecky či špunty. Pro celkovou kvalitu zvuku platí v zásadě to, co u stolních přístrojů. MP3 přehrávače samozřejmě nevyužijí dynamické možnosti sluchátek tak, jako cd přehrávač a sluchátkový zesilovač. Pro příznivce zemitějšího zvkuku tedy může být paradoxně výhodou fakt, že zde ubývá rozlišení, prostoru a nejvyšších kmitočtů, a tak je vše více „slepeno“ se zbytkem reprodukce.
Komu jsou určena?
Beyerdynamic DT 860 potěší nejvíce fanoušky věrného, precizního a ne módního a zábavného zvuku, kteří je hodlají využívat především doma a připojit k přístrojům, které jsou s nimi v kvalitativní rovnováze. Pro jedince stižené audiofilií je lze též doporučit jako kvalitní standardní léčbu, ačkoli mám jisté pochybnosti, zda je pojišťovna proplácí.
S čím je srovnat?
Kontrolní poslech je vždy třeba realizovat se srovnatelným typem sluchátek a rozdíly v podání hledat u skladeb, které dobře známe. Pochopitelně, i srovnávaná sluchátka musí být jaksepatří rozherána.
Já jsem měl možnost zapůjčit si studiovou klasiku AKG K240 MkII, která se vyrábí i v provedení pro domácí hi-fi (AKG K 242 HD) za prakticky stejnou cenu jako Beyerdynamic DT 860. AKG K240 MkII jsou polootevřené konstrukce a jejich zvukový projev bývá popisován jako vyrovnaný, nepřibarvený, s velkým množstvím detailů, tedy velmi blízký testovaným Beyerdynamicům. Srovnávat budu pouze zvuk obou modelů, jejich určení a design jsou podstatně odlišné a tudíž nesrovnatelné.
K mému překvapení byly rozdíly patrné okamžitě po nutném vyrovnání hlasitostí vzhledem k různé impedanci. Srovnání hlasitostí nebylo zrovna jednoduché, poněvadž rozdíly v podání zvuku docela klamou co se subjektivního pocitu hlasitosti týče. Pochopitelně hlasitěji hrají Beyerdynamicy, poněvadž mají nižší impedanci (32 Ohmů, AKG 55 Omů).
Reprodukce basů má objemovou rovnováhu, Beyerdynamic má basy rychlejší, pronikavější, plastičtější, u AKG se rozeznívají do větší šíře a lépe tvoří podkres a spodek hudby.
U středního pásma je markantní rozdíl ve zpěvu, Beyerdynamicy zní živěji, pronikavěji, ale mají mírný sklon zvýrazňovat sykavky a podávat zpěv celkově ostřeji, zatímco u AKG je zpěv lehce utopený, ale přirozeněji se slévá se zbytkem hudby a je více posunutý směrem k hloubkám. Celkově mají středy u AKG o něco větší objem, jsou tu lehké stopy dutosti typické pro uzavřená sluchátka, ačkoli u polootevřených AKG jsem to nečekal.
Výšky jsou u Beyerdynamic celkově hlasitější, nejpodstatnější rozdíl je u nejvyšších frekvencí, z nástrojů se největší rozdíly tedy projevují u činelů. Výšky a mezi nimi zejména činely zní u Beyerdynamic živěji, o něco lépe prokresleněji. Jsou však silnější a ostřejší. Beyerdynamic vytváří dojem většího prostoru s o chlup lepším oddělením nástrojů, množstvím detailů jim však AKG zdatně sekundují. Celkově zní AKG ve srovnání s Beyerdynamic trošku zastřeně a také s lehounkým náznakem dutosti. Hudba zní na AKG více kompaktně a uceleně, zatímco Beyerdynamic klade větší důraz na individualitu jednotlivých složek.
Složité je určit rozdíl v podání řeči. Vzhledem k širokému zvukovému poli budou Beyerdynamicy vhodnější pro sledování filmů, mluvené slovo však může znít lépe u AKG vhledem k tomu, že mírným posunutím k hloubkám je hlas klidnější, téměř se neobjevuje zvýraznění sykavek a tak dlouhodobý poslech lidského hlasu není tolik únavný.
Po několika hodinách srovnávání je vítěz celkem jasný, ikdyž celkové kvalitativní rozdíly jsou malé, jsou menší než rozdíly v tom, co bych nazval „přístup k podání zvuku“. Beyerdynamicy jsou modernější, otevřené konstrukce a také o pár stovek dražší, tudíž lze čekat, že budou lepší a mně se tak skutečně jevily ve většině posuzovaných kategorií. AKG však u mě vítězí v oblasti lepšího dojmu hudby jako kompaktního, spojitého celku a přirozenějším podáním zpěvu. Dovedu si tedy klidně představit, že tyto dva faktory budou pro někoho natolik důležitými, že v rámci čistě zvukových kvalit zvolí AKG.
Stručně shrnuto: Beyerdynamic mají živější, bližší, bezprostřednější, údernější, průraznější zvuk s větším prostorem a vyhrocenějšími špičkami. AKG mají zvuk mírně zastřenější, uzavřenější, civilnější, není tak naléhavý, ale někomu může znít přirozeněji. AKG mě mile překvapily podáním detailů, v němž na výtečné Beyerdynamicy opravdu neztrácejí. Shrnuto ještě stručněji: AKG nejvíce ztrácejí tím, že zvuk zní ve srovnání s Beyerdynamicy poněkud zastřeně.
Neměl jsem příležitost poslechnout si výše zmíněný domácí model AKG, avšak troufám si předpokládat, že zvukový rozdíl oproti studiovkám bude zcela minimální, bude-li jaký.
Zvonec a konec
Je těžké recenzovat výrobek, který jsme si koupili. Vždy se chceme ujistit, že jsme za těžce vydřené peníze pořídili kvalitní věc – jak tedy být objektivní? Chce to nechat odejít první dojem, v případě sluchátek je nechat několik desítek hodin rozehrát a až poté střízlivě zhodnotit jejich klady a zápory.
Klady:
- Celkově vynikající zvuk, živá a živelná, svižná, lehká, vzdušná, prostorná reprodukce kladoucí důraz také na přesnost a jemné odstíny
- Skládací design, tuhý a přesný kloub sklápění
- Kvalitní brašna na přenášení
- Nižší impedance vhodná pro MP3 přehrávače
- Lehce vyměnitelné náušníky, výrobce zaručuje také servis všech ostatních částí
- Celkově kvalitní a trvanlivé provedení
Zápory:
- Zcela nevhodné na ven
- Komfort má ve své třídě rezervy
- Vyšší přítlak na uši – někomu vyhovuje, jinému vadí
- Zcela a samovolně otáčivé mušle mohou vést ke zmatkům při nasazování, když v noci šátráte z gauče po stole…
High-end: Ano, nebo ne?
Naprostá většina zahraničních recenzentů mi dává za pravdu: Jedná se o mimořádně kvalitní výrobek, který v dané ceně má jen málo soupeřů. High-end tedy ano a určitě. Krabice se pyšní nápisem „Manufactured in Germany“, což je jistou zárukou kvality i dodržování principů fair-trade.
Závěrečné hodnocení (s ohledem na třídu, do které výrobek patří):
Design: 8/10
zvuk: 10/10
Kvalita provedení: 8/10
komfort: 6/10
Celkem: 8/10
Technická specifikace:
Typ měniče: dynamický
Konstrukce: otevřená, circumaurální (kolem celého ucha)
Frekvenční rozsah: 5 - 35,000 Hz
Impedance: 32 Ω
Citlivost: 97 dB
T.H.D. zkreslení < 0.1%
Hmotnost bez kabelu 340 g
Zatížitelnost: 100 mW
Kabel: 3 m, jednostranný (rovný, čili nekroucený)
P.S.: Grafy a fotografie budou doplněny, tedy prosím o strpení. Díky, zdraví Looke.
Perlička pod čarou: Po zdvořilé mailové žádosti o graf frekvenční charakteristiky přímo na příslušné oddělení Beyerdynamicu mi nejprve mile odpověděla (anglicky) jedna paní, že veškeré technické informace najdu na stránce produktu. Ochotná odpověď mě nesmírně potěšila, ovšem musím přiznat i maličké zklamání, neboť příslušnou stránku jsem už před koupí produktu řádně prozkoumal, nicméně ani tam, ani jinde na webu společnosti se žádný graf nenachází.
Neboť u Beyerdynamicu patrně všechny reakce zákazníků s klasickou německou pečlivostí prověřují, dostalo se mi o den později odpovědi i od jednoho pána (pochopitelně též anglicky), dokonce samotného manažera technické podpory. Pan technicko-podpůrný manažer mi – stručně přeloženo – sděluje, že jejich měření frekvenčního rozsahu jsou prováděna „umělým uchem“, což zabezpečí maximální přesnost a opakovatelnost měření, ale nereprezentuje lidské vnímání zvuku. Z tohoto důvodu mám pochopit, že žádné grafy frekvenční charakteristiky pro svá sluchátka nepublikují.
Dostal jsem dvě velice laskavé ne-odpovědi, nicméně jsem spokojen a za tu nevídanou péči o zákazníka se klaním až k zemi
Doporučené odkazy:
1) http://eastern-europe.beyerdynamic.com/ ... tion.html#
- Oficiální stránka produktu na webu Beyerdynamicu
2) http://www.headphoneinfo.com/content/Be ... Review.htm
- Dle mého názoru zatím nejúplnější a nejkvalifikovanější recenze produktu, jakou lze na internetu najít
Společnost Beyerdynamic určitě není třeba představovat. Mezi výrobci sluchátek se dlouhodobě drží tam, kde podobného věhlasu došlo jen tolik výrobců, kolik bychom spočítali na prstech jedné ruky. Jistě tedy lze od každého produktu značky právem očekávat maximum. Splní tato očekávání i model Beyerdynamic DT 860 edition 2007?
V řadě Premium najdeme u Beyerdynamicu tři typy prakticky shodného designu: Nejnižší je model otevřené konstrukce s označením DT 440, následuje odbočka z řady v podobě uzavřených DT 660 a sérii završují opět otevřená DT 860. DT 860-ky stojí na internetu většinou lehce nad 4000,- Kč, svým zařazením v sérii a cenou se tedy řadí tam, kde hi-fi přechází v high-end. Budu to mít na paměti při testu i závěrečném hodnocení: V této třídě se chyby neodpouštějí a kompromisy znamenají jednoznačné mínus.
Co najdeme v krabici?
Kartonová krabice je vlastně jen papírovým obalem pouzdra na přenášení, ve kterém se sluchátka nacházejí. Kromě záručního listu a návodu na výměnu náušníků jsem tu našel také cédéčko s několika relaxačními skladbami (zajímavé – zahraniční recenzenti se o něm nezmiňují). Brašna má značné rozměry a působí bytelně. Ačkoli jsou sluchátka skládací, je brašna myšlena na jejich uložení v rozloženém stavu. Otevírá se na zip po skoro celém horním obvodu a je vyvedena v černé kožence se stříbřitým logem Beyerdynamic. Nahoře najdeme praktické textilní ucho. Zvnitřku je prostor silně polstrován ze všech boků a zespoda, ale pouze slabě shora, při transportu je tedy třeba na to myslet.
Jaká jsou?
Po stránce designu se dají nazvat celkem zdařilou kombinací suché klasiky a lesknoucí se moderny. Mušle kruhového tvaru jsou tvořeny vnitřním černým kruhem – plastovou mřížkou a taktéž plastovým vnějším okružím, vyvedeným ve stříbrné barvě. Pohled na fotografie na internetu klame, vnější okruží je ve skutečnosti spíše pololesklé než vyloženě chromově svítící.
Identifikace se značkou je snadná díky oné horizontální plastové mřížce, která je pro vyšší modely Beyerdynamic typická a kryje měniče zvenčí. Sluchátka jsou otevřené, chce se mi říci velmi otevřené konstrukce – měniče jsou pod mřížkou jasně patrné, což odhaluje první slabinu modelu – náchylnost k povětrnostním vlivům, eventuálně prašnému prostředí. Na prostředním širším pásu mřížky najdeme také vyryté označení DT 860. Obě mušle jsou na svém obvodu označeny jako L a R a pravou i levou mušli poznáme také podle označení Brailovým písmem.
Kabel je vyveden pouze do levé mušle, zaústění je velmi dobře vyztuženo i vnější bužírkou se vzrůstající tuhostí směrem k mušli. Kabel o délce 3 m působí kvalitně především vzhledem k dostatečnému průměru i dobré elasticitě, je zakončen klasickým 3,5 mm pozlaceným jackem. Konektor je vybaven vnějším závitem, na který lze našroubovat přiloženou pozlacenou redukci na jack 6,3 mm. Obě části tak vytvoří jeden celek, který se nerozpojí při vytažení ze zdířky.
Mušle jsou k hlavovému mostu připevněny vidlicemi zpola obepínajícími jejich obvod. Mušle jsou otočné ve vertikální ose o 90 stupňů, v horizontální o 180 stupňů. Most je výškově stavitelný a v temenní části také polstrovaný. Na jeho horní straně je velký stříbrný nápis Beyerdynamic.
Mušle obejme celé ucho, kolem kterého k hlavě přilne polstrování v podobě poměrně úzkého prstence. Spojení vidlic a mostu je tvořeno kloubem, který umožňuje svým otočením sklopit sluchátka na menší velikost. Kloub je velmi tuhý a okamžik zlomu dobře patrný, při sundávání či nasazování se určitě nestane, že by se sluchátka sama složila. Něco jiného je velmi snadné otáčení mušlí, zde je třeba sluchátka pokud možno nenasazovat poslepu. Zcela a samovolně otočné mušle tedy chtějí bystřejší manipulaci a to lze brát jako menší chybu konstrukce.
Sluchátka lze složit dvěma způsoby: Otočíme-li mušle kolem vertikální osy, zaberou sluchátka stejně místa na šířku a délku, ale mnohem méně na hloubku. Naopak sklopíme-li mušle dovnitř směrem k mostu, hloubka se nezmění, ale výška se velmi podstatně sníží. Důležité je nesnažit se oba způsoby zkombinovat, poněvadž kloub i mušle jsou každý otočný pouze v jedné rovině. Za vadu to nepokládám, jednoduše věřím, že se nenajde nemyslící jedinec vybavený medvědí silou, který by z výrobku udělal dvě utržená sluchátka pro Macha i pro Šebestovou.
Slícování všech dílů a jejich povrch jsou výborné, ikdyž ne naprosto dokonalé.
Ačkoli je vše plastové, sluchátka působí bytelným, pevným a kvalitním dojmem a na pohled jsou docela elegantní.
Na doma, nebo na ven?
Z designu sluchátek jednoznačně vyplývá, že marketing žádal naprostou univerzalitu, zatímco návrháři je vyvíjeli k domácímu poslechu a dobře věděli, že obé nelze skloubit bez řady ústupků.
Sluchátka mají nízkou impedanci 32 Ohmů a jsou vybavena jackem 3,5 mm, což se hodí pro přenosné přehrávače. Vzhledem k impedanci rozhodně nebude problém dosáhnout dostatečné hlasitosti na MP3 přehrávači či hudebním mobilu. Na cesty myslí Beyerdynamic kvalitním pouzdrem, pouzdru chybí k dokonalosti jen silnější polstrování horní části. Chcete-li je převážet bez pouzdra, hodí se jejich skládací design, ušetříte místo v tašce ale také doma v šuplíku.
Ač předešlé zní hezky, DT 860-ky na venkovní poslech rozhodně nejsou vhodné. Především jsou opravdu velké: Váží 340 gramů, takže si jen těžko lze představit, že s nimi někdo půjde běhat. Nejdůležitější je však jejich otevřený design: Vnější mřížka měniče vůbec nechrání před deštěm či sněhem, otázku vzbuzuje také jejich použití za mrazivého počasí. Je to zkrátka kvalitní a trvanlivě provedená elektronika, ale rozhodně určená na doma. Díky pouzdru je můžete v klidu vzít třeba na dovolenou, ale jejich doménou jsou stolní přehrávače a domácí pohodlí. V potaz je třeba vzít i délku kabelu – tři metry jsou na doma akorát, na ven zbytečně a nepohodlně mnoho.
Komfort
První dojem bývá ošidný a většinu recenzentů stejně jako mě Beyery napoprvé vyloženě zklamaly v otázce pohodlí. Vnitřní polstrování je provedeno velurovým okružím, které sice pěkně obepne celé ucho, ale vzniklá kružnice tlačí zejména pod uchem, kde nemíváme vlasy. Je to zkrátka konstrukční chyba, poněvadž pěnové vnitřní polstrování veluru tvoří poměrně úzký a ostrý kruh, takže celkem silný přítlak sluchátek se na styčnou plochu dostatečně nerozloží. Zarazilo mě to zejména proto, že výrobce pohodlí sluchátek nepokrytě vychvaluje.
Naštěstí nebyl první dojem bernou mincí. Po první hodině se polstrování změkčilo a po asi třiceti hodinách rozehrávání už jsem si na sluchátka zvyknul a můžu je označit jako lehce nadprůměrně, ačkoli zdaleka ne dokonale pohodlná. Přesto v high-endu na domácí poslech není pohodlí takové, jaké lze očekávat. V této třídě se sluchátka mají přizpůsobit Vám, ne Vy jim. S ušima prostě nikdy dokonale nesplynou a ačkoli sluchátka rozhodně netlačí, na hlavě je stále cítíte. Myslím, že po zmáčknutí a změkčení náušníků zůstává největším handicapem modelu příliš široký most a stejně velkorysé pojetí připojovacích ramen mušlí. Posaz na hlavě tedy zůstane náchylný k posunutí a domnívám se, že velikost hlavy v tom nehraje roli.
Z výše uvedeného vyplývá, že posaz na hlavě je u DT 860 záležitostí, k jejímuž hodnocení se dá střízlivě přistoupit až po několika desítkách hodin používání. Poté už nic netlačí, ovšem rezervy tu zůstanou navždy, neboť jsou dány nedomyšlenou konstrukcí. Jedná se o největší mínus tohoto modelu.
Plastové díly při změně polohy slabě vržou, při velmi tichém poslechu to může být slyšet a především cítit vibracemi přenášenými lebkou. Jedná se však o detail, který skutečný komfort ani poslech prakticky nezhorší a uvádím ho jen pro úplnost.
Přítlak na uši je docela silný, což někomu vyhovuje, jinému vadí. Tvarem hlavového mostu odpovídají sluchátka spíše větším a kulatějším, než menším a úzkým hlavám. Bohužel, povytažení vidlic z hlavového mostu na tom příliš nezmění, ač je řešeno jemnými kroky a v dostatečném rozsahu.
Jak to hraje?
Basové pásmo je oblastí největší polemiky zahraničních recenzentů. Většina z nich sluchátkům suše vytýká nižší objem hloubek a tím to hasne. Skutečnost je však složitější a ve výsledku příznivější. Basofilové zvyklí na nepřirozené zvýraznění nízkých kmitočtů budou asi opravdu zklamáni, ale do reprodukce je třeba se řádně zaposlouchat. Sluchátka totiž odhalí značné rozdíly v různých nahrávkách. Basy jsou velmi přesné, rychlé a úderné, a tak zatímco sluchátka nižší třídy zarovnávají spodní pásmo na jednu hladinu, zde slyšíme výborně rozlišené bicí, ostatní perskuse i baskytaru. Proto tyto nástroje společně působí v různých nahrávkách různým objemem. Vynikající rychlost a údernost spodního pásma vyniká spolu s výborným prostorovým rozlišením všech nástrojů. Nic se neslévá dohromady, každý nástroj je individualitou. Už zde je znát, že měniče se Beyerdynamicu skutečně povedly.
Sečteno a podtrženo, basů je rozhodně dostatek a jejich objem nezklame ani ve skladbách s převahou hloubek. Radost nebudou mít pouze ti, kterým se líbí dunění způsobené nedostatečně rychlou odezvou membrán.
Zdá se, že střední pásmo má o maličko menší objem než basy a výšky. Od spodního pásma je dobře odděleno a zpěv zní přirozeně, jasně, s dostatečnou porcí naléhavosti, která posluchače vtáhne do děje. Velmi dobře srozumitelná je i řeč, pro filmy jsou sluchátka tedy velmi vhodná. Zpěv nepostrádá říznost, ale nevyniká měkkostí a nerozléhá se příliš do hloubek, spíše do výšek, což někomu nemusí vyhovovat. Sluchátka mají velmi mírný sklon zvýrazňovat sykavky. Mimořádně rychlá a úderná odezva měničů zní výjimečně dobře u klavírních skladeb a kláves.
Jedinou slabinou středního pásma tak může být u některých skladeb lehký pocit jejich utopení v ostatních frekvencích, ale podotýkám: Možná, snad, a pokud vůbec.
V oblasti výšek sluchátka excelují. Nejvyšší kmitočty jsou mírně zvýrazněny, a proto je radost se zaposlouchat do všech činelů, píšťal a jiných nástrojů dominujících ve vyšším pásmu. Vše je od sebe dokonale rozlišeno, zní cinkavě, zvonivě, poslech se stává skutečným zážitkem blízko ideálu. Jedinou slabinou může být paradoxně výborné oddělení jednotlivých frekvenčních pásem, tu a tam může zvuk znít mírně nespojitě.
Stejnou chválu musím zapět na reprodukci detailů, které jsou v dané třídě prostě famózní. Sluchátka zahrají i velmi jemné a tiché pasáže, zasuté drobky, přeslechy a místa, kde to buď autor tak zamýšlel, nebo se to ve studiu prostě úplně nezdařilo. Jsem nadšen z toho, jak tyto detaily zní i tehdy, kdy je skladba v plném proudu a hlasitost zbytku jemnější pasáže jindy přebíjí.
Obecně hrají Beyery lehce a vzdušně, s opravdu velkým prostorem, ve kterém jsou všechny složky nahrávky rozmístěny tak, jak mají být. Okamžiky, kdy jednotlivé nástroje přelétají zprava doleva nebo nahoru a dolů tedy sluchátka dobře zobrazí a poslech je jimi obohacen. Prostorovost a vzdušnost reprodukce se výborně hodí třeba ke sledování filmů, pro někoho však může být nevýhodou. Někdo to má prostě rád hutné, ostré, řízné a sbalené do kostky.
Sluchátkům „chutnají“ všechny hudební žánry. Vzhledem k výjimečnému rozlišení znějí zvlášť pěkně skladby orchestrální, ale také komornější hudba s bohatším studiovým aranžmá.
Sluchátka hrají velmi dobře i potichu, bez zkreslení zvládají střední i vyšší hlasitosti a také zesílení, při kterém už bolí uši. Při vysokém zesílení se objevuje větší ostrost přednesu. Vzhledem k nízké impedanci je třeba uvážlivě nastavit hlasitost zejména u sluchátkových zesilovačů, které bývají stavěny na vybuzení sluchátek o podstatně vyšší impedanci. Použitý BV audio Headamp je konstruován pro sluchátka o impedanci 32 – 600 Ohmů, při čtvrtinovém zesílení se už poslech stává nesnesitelně hlasitým.
Otevřená konstrukce nenahrává dobré zvukové izolaci od okolí a o DT 860 to platí dvojnásob.
Chcete-li poslouchat hudbu zároveň s někým, kdo se ve stejné místnosti dívá na televizi, můžete se vzájemně rušit. Venku Vás při nižších hlasitostech mohou rušit zvuky z ulice. Tyto mínusy jsou však očekávané a nepřikládám jim velkou váhu, poslech hudby ze sluchátek je osobní záležitost a do studia DT 860-ky určeny nejsou.
Z popisu vyplývá, že se v Beyerdynamicu podařilo zkonstruovat opravdu kvalitní měniče, jejichž největšími klady jsou mimořádně rychlá reakce, údernost, přesnost a rozlišení. Přes výše uvedené mají sluchátka jen mírný sklon k ostrosti, pro něčí uši tedy mohou znít sice výjimečně jasně, ale také agresivně. Spodní, střední i vyšší pásmo jsou v kvalitativní rovnováze, patrné je jen lehké zvýraznění nejvyšších kmitočtů. Basů může být subjektivně méně tam, kde na nahrávce převažují hluboko položené a úmyslně roztažené a dunivé elektronické bicí. Naopak, více jich můžeme vnímat ve skladbách, kde hraje společně více basových nástrojů a je kladen důraz na rychlost a říz – radost u rocku a metalu. Ani po delším hraní sluchátka posluchače svým zvukem nezahltí a nenudí.
Na čem se testovalo?
Beyerdynamicy hrály s CD přehrávačem Yamaha CD-C 600 a sluchátkovým zesilovačem BV audio Headamp, přehrávač a zesilovač projily kabely Profigold.
Z přenosných přehrávačů jsem zkusil poslech s mobilem Nokia 5230, který přes svoji velikost působil vedle sluchátek jako kolibřík vedle kondora. Sluchátka mají nízkou impedanci, ale přece jen ždímají baterii o něco více než pecky či špunty. Pro celkovou kvalitu zvuku platí v zásadě to, co u stolních přístrojů. MP3 přehrávače samozřejmě nevyužijí dynamické možnosti sluchátek tak, jako cd přehrávač a sluchátkový zesilovač. Pro příznivce zemitějšího zvkuku tedy může být paradoxně výhodou fakt, že zde ubývá rozlišení, prostoru a nejvyšších kmitočtů, a tak je vše více „slepeno“ se zbytkem reprodukce.
Komu jsou určena?
Beyerdynamic DT 860 potěší nejvíce fanoušky věrného, precizního a ne módního a zábavného zvuku, kteří je hodlají využívat především doma a připojit k přístrojům, které jsou s nimi v kvalitativní rovnováze. Pro jedince stižené audiofilií je lze též doporučit jako kvalitní standardní léčbu, ačkoli mám jisté pochybnosti, zda je pojišťovna proplácí.
S čím je srovnat?
Kontrolní poslech je vždy třeba realizovat se srovnatelným typem sluchátek a rozdíly v podání hledat u skladeb, které dobře známe. Pochopitelně, i srovnávaná sluchátka musí být jaksepatří rozherána.
Já jsem měl možnost zapůjčit si studiovou klasiku AKG K240 MkII, která se vyrábí i v provedení pro domácí hi-fi (AKG K 242 HD) za prakticky stejnou cenu jako Beyerdynamic DT 860. AKG K240 MkII jsou polootevřené konstrukce a jejich zvukový projev bývá popisován jako vyrovnaný, nepřibarvený, s velkým množstvím detailů, tedy velmi blízký testovaným Beyerdynamicům. Srovnávat budu pouze zvuk obou modelů, jejich určení a design jsou podstatně odlišné a tudíž nesrovnatelné.
K mému překvapení byly rozdíly patrné okamžitě po nutném vyrovnání hlasitostí vzhledem k různé impedanci. Srovnání hlasitostí nebylo zrovna jednoduché, poněvadž rozdíly v podání zvuku docela klamou co se subjektivního pocitu hlasitosti týče. Pochopitelně hlasitěji hrají Beyerdynamicy, poněvadž mají nižší impedanci (32 Ohmů, AKG 55 Omů).
Reprodukce basů má objemovou rovnováhu, Beyerdynamic má basy rychlejší, pronikavější, plastičtější, u AKG se rozeznívají do větší šíře a lépe tvoří podkres a spodek hudby.
U středního pásma je markantní rozdíl ve zpěvu, Beyerdynamicy zní živěji, pronikavěji, ale mají mírný sklon zvýrazňovat sykavky a podávat zpěv celkově ostřeji, zatímco u AKG je zpěv lehce utopený, ale přirozeněji se slévá se zbytkem hudby a je více posunutý směrem k hloubkám. Celkově mají středy u AKG o něco větší objem, jsou tu lehké stopy dutosti typické pro uzavřená sluchátka, ačkoli u polootevřených AKG jsem to nečekal.
Výšky jsou u Beyerdynamic celkově hlasitější, nejpodstatnější rozdíl je u nejvyšších frekvencí, z nástrojů se největší rozdíly tedy projevují u činelů. Výšky a mezi nimi zejména činely zní u Beyerdynamic živěji, o něco lépe prokresleněji. Jsou však silnější a ostřejší. Beyerdynamic vytváří dojem většího prostoru s o chlup lepším oddělením nástrojů, množstvím detailů jim však AKG zdatně sekundují. Celkově zní AKG ve srovnání s Beyerdynamic trošku zastřeně a také s lehounkým náznakem dutosti. Hudba zní na AKG více kompaktně a uceleně, zatímco Beyerdynamic klade větší důraz na individualitu jednotlivých složek.
Složité je určit rozdíl v podání řeči. Vzhledem k širokému zvukovému poli budou Beyerdynamicy vhodnější pro sledování filmů, mluvené slovo však může znít lépe u AKG vhledem k tomu, že mírným posunutím k hloubkám je hlas klidnější, téměř se neobjevuje zvýraznění sykavek a tak dlouhodobý poslech lidského hlasu není tolik únavný.
Po několika hodinách srovnávání je vítěz celkem jasný, ikdyž celkové kvalitativní rozdíly jsou malé, jsou menší než rozdíly v tom, co bych nazval „přístup k podání zvuku“. Beyerdynamicy jsou modernější, otevřené konstrukce a také o pár stovek dražší, tudíž lze čekat, že budou lepší a mně se tak skutečně jevily ve většině posuzovaných kategorií. AKG však u mě vítězí v oblasti lepšího dojmu hudby jako kompaktního, spojitého celku a přirozenějším podáním zpěvu. Dovedu si tedy klidně představit, že tyto dva faktory budou pro někoho natolik důležitými, že v rámci čistě zvukových kvalit zvolí AKG.
Stručně shrnuto: Beyerdynamic mají živější, bližší, bezprostřednější, údernější, průraznější zvuk s větším prostorem a vyhrocenějšími špičkami. AKG mají zvuk mírně zastřenější, uzavřenější, civilnější, není tak naléhavý, ale někomu může znít přirozeněji. AKG mě mile překvapily podáním detailů, v němž na výtečné Beyerdynamicy opravdu neztrácejí. Shrnuto ještě stručněji: AKG nejvíce ztrácejí tím, že zvuk zní ve srovnání s Beyerdynamicy poněkud zastřeně.
Neměl jsem příležitost poslechnout si výše zmíněný domácí model AKG, avšak troufám si předpokládat, že zvukový rozdíl oproti studiovkám bude zcela minimální, bude-li jaký.
Zvonec a konec
Je těžké recenzovat výrobek, který jsme si koupili. Vždy se chceme ujistit, že jsme za těžce vydřené peníze pořídili kvalitní věc – jak tedy být objektivní? Chce to nechat odejít první dojem, v případě sluchátek je nechat několik desítek hodin rozehrát a až poté střízlivě zhodnotit jejich klady a zápory.
Klady:
- Celkově vynikající zvuk, živá a živelná, svižná, lehká, vzdušná, prostorná reprodukce kladoucí důraz také na přesnost a jemné odstíny
- Skládací design, tuhý a přesný kloub sklápění
- Kvalitní brašna na přenášení
- Nižší impedance vhodná pro MP3 přehrávače
- Lehce vyměnitelné náušníky, výrobce zaručuje také servis všech ostatních částí
- Celkově kvalitní a trvanlivé provedení
Zápory:
- Zcela nevhodné na ven
- Komfort má ve své třídě rezervy
- Vyšší přítlak na uši – někomu vyhovuje, jinému vadí
- Zcela a samovolně otáčivé mušle mohou vést ke zmatkům při nasazování, když v noci šátráte z gauče po stole…
High-end: Ano, nebo ne?
Naprostá většina zahraničních recenzentů mi dává za pravdu: Jedná se o mimořádně kvalitní výrobek, který v dané ceně má jen málo soupeřů. High-end tedy ano a určitě. Krabice se pyšní nápisem „Manufactured in Germany“, což je jistou zárukou kvality i dodržování principů fair-trade.
Závěrečné hodnocení (s ohledem na třídu, do které výrobek patří):
Design: 8/10
zvuk: 10/10
Kvalita provedení: 8/10
komfort: 6/10
Celkem: 8/10
Technická specifikace:
Typ měniče: dynamický
Konstrukce: otevřená, circumaurální (kolem celého ucha)
Frekvenční rozsah: 5 - 35,000 Hz
Impedance: 32 Ω
Citlivost: 97 dB
T.H.D. zkreslení < 0.1%
Hmotnost bez kabelu 340 g
Zatížitelnost: 100 mW
Kabel: 3 m, jednostranný (rovný, čili nekroucený)
P.S.: Grafy a fotografie budou doplněny, tedy prosím o strpení. Díky, zdraví Looke.
Perlička pod čarou: Po zdvořilé mailové žádosti o graf frekvenční charakteristiky přímo na příslušné oddělení Beyerdynamicu mi nejprve mile odpověděla (anglicky) jedna paní, že veškeré technické informace najdu na stránce produktu. Ochotná odpověď mě nesmírně potěšila, ovšem musím přiznat i maličké zklamání, neboť příslušnou stránku jsem už před koupí produktu řádně prozkoumal, nicméně ani tam, ani jinde na webu společnosti se žádný graf nenachází.
Neboť u Beyerdynamicu patrně všechny reakce zákazníků s klasickou německou pečlivostí prověřují, dostalo se mi o den později odpovědi i od jednoho pána (pochopitelně též anglicky), dokonce samotného manažera technické podpory. Pan technicko-podpůrný manažer mi – stručně přeloženo – sděluje, že jejich měření frekvenčního rozsahu jsou prováděna „umělým uchem“, což zabezpečí maximální přesnost a opakovatelnost měření, ale nereprezentuje lidské vnímání zvuku. Z tohoto důvodu mám pochopit, že žádné grafy frekvenční charakteristiky pro svá sluchátka nepublikují.
Dostal jsem dvě velice laskavé ne-odpovědi, nicméně jsem spokojen a za tu nevídanou péči o zákazníka se klaním až k zemi
Doporučené odkazy:
1) http://eastern-europe.beyerdynamic.com/ ... tion.html#
- Oficiální stránka produktu na webu Beyerdynamicu
2) http://www.headphoneinfo.com/content/Be ... Review.htm
- Dle mého názoru zatím nejúplnější a nejkvalifikovanější recenze produktu, jakou lze na internetu najít
